USA utíkají od odpovědnosti. Do světa přitom vypustily třetinu všech škodlivin

Spojené státy se svou vášní pro velká auta, ohromné domy a masivní využívání klimatizací přispěly podle The New York Times více než kterákoliv jiná země k přítomnosti oxidu uhličitého v naší atmosféře.

„Celkem vzato, Spojených států se tato problematika týká mnohem více než kohokoliv jiného,“ říká David G. Victor, dlouhodobý výzkumník v oblasti klimatické politiky na Kalifornské univerzitě v San Diegu. Někteří k této skutečnosti dodávají, že právě USA by tak měly být velmi ambiciózní v procesu zpomalování globálního oteplování. I přes to už dnes víme, že americký prezident Donald Trump oficiálně odstoupil od pařížské klimatické dohody, které bylo dosaženo v roce 2015 ještě za prezidentování Baracka Obamy.

Toto rozhodnutí je jakýsi útěk od řešení a stává se výraznou překážkou pro další politické snahy, jak se vypořádat se změnou klimatu. Americký odchod může inspirovat ostatní země, které tak můžou přehodnotit své závazky o emisích a tím se komplikuje celá snaha o omezení globálního oteplování na zvládnutelnou úroveň.

Vysílá to signál, že Spojené státy, země s největší a nejvíce dynamickou ekonomikou, se vzdávají role tahouna, který hledá řešení změny klimatu.

„Je to amorální,“ říká Mohamed Adow z Keni, který momentálně pracuje v Londýně jakožto šéf klimatických záležitostí ve spolku Christian Aid. „Země, které k tomuto problému přispěly nejméně trpí nejvíc,“ dodává. Někteří zastánci dohody říkají, že podíl USA na pokračující klimatické změně je obrovský a země by tak měla převzít odpovědnost v boji s ní, měla by i posílat finanční částky zemím, které jsou ovlivněny nejvíce. Spojené státy se za éry Baracka Obamy zavázaly poskytnou 3 miliardy dolarů nejpostiženějším zemím. Než nastoupil americký prezident Donald Trump, který toto odmítá, poslala se jenom 1 miliarda.

Trump argumentuje, že pařížská dohoda by uškrtila americkou ekonomiku a vedla k úbytku pracovních míst. Trump doufá, že se mu podaří dojednat zcela novou dohodu o těchto otázkách. Je skutečností, že ho k tomu tlačili i výrobci z oblasti průmyslových odvětví, nicméně Trump měl opuštění dohody už i v předvolební kampani.

Ačkoliv jsou Spojené státy historicky nejvíce zodpovědné za současný stav klimatu, v produkci skleníkových plynů je nyní předběhla Čína, která jich produkuje zhruba dvojnásobek než USA. To by ale Američany nemělo uchlácholit.

Jejich země spaluje uhlí, ropu a zemní plyn mnohem déle a dnes je tato země se 4 procenty světové populace zodpovědná za téměř třetinu oxidu uhličitého, který ohřívá planetu. Čína zhruba za šestinu. Na druhém místě je Evropská unie se svými 28 státy. Běžný Američan vyprodukuje dvakrát více zplodin než jeho evropský či japonský protějšek. Za rok 2014 tak Američan vyprodukuje ročně 16,2 tun oxidu uhličitého, zatímco Rus 11,2 tun, Brazilec 2,6 tuny a Ind 1,7 tun.

Odborníci tvrdí, že klimatická krize se stala tak palčivým problémem, že se do řešení musí zapojit každá země. V tom byla pařížská dohoda unikátní, počítala i s rozsáhlou pomocí nejchudším zemím, které by se tak mohly ekonomicky rozvíjet bez toho, aby závisely na fosilních palivech.

Témata:  životní prostředí,  globální oteplování,  Donald Trump