Nemám žádný důvod komisi kritizovat, komentovala Merkelová řízení vůči Česku, Polsku a Maďarsku

Německá kancléřka pochválila Estonsko za to, že běžence přijímá a pomáhá jim. "Jinak (Evropská) komise dělá, co v rámci své zodpovědnosti dělat musí," poznamenala v Berlíně po setkání se svým estonským protějškem Jürim Ratasem. "Nemám proto žádný důvod komisi kritizovat," doplnila.

Proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků jsou všechny země tzv. visegrádské skupiny, Slovenska se ale zahájené řízení netýká.

Česká republika nyní odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinila. Z celkového počtu přibližně 2600 lidí zatím Česko převzalo jen 12 migrantů. Žádné další už podle vyjádření ministra vnitra Milana Chovance nepřijme.

V evropské migrační politice podle Merkelové nelze čekat žádné zázraky ani za estonského předsednictví osmadvacítce, které začne 1. července.

Reforma evropského azylového systému musí zajistit, že systém bude efektivní, bude fungovat i v době migračních tlaků a zajistí odpovídající podporu postiženým členským zemím. Dohodnout by se na tom měli prezidenti a premiéři zemí EU na summitu, který za týden začíná v Bruselu.

Státy jsou stále rozděleny především v otázce, zda by součástí systému měl být trvalý mechanismus ulevující migrací zatížené zemi tím, že si část žadatelů o azyl převezmou ostatní členové unie.

Podle návrhu závěrů summitu, které má ČTK k dispozici, by měli lídři osmadvacítky příští týden vyzvat Evropskou komisi, aby co nejrychleji přišla s “potřebnými doplněními” svých legislativních návrhů. Návrh závěrů tak zřejmě míří směrem, o kterém začalo mluvit tento měsíc Německo. Tedy, že by byl sporný bod týkající se mechanismu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót, který je jen jedním ze sedmi částí návrhu reformy, vyjmut z celého balíku a řešen samostatně.

Umožnit by to mělo hladké schválení ostatních částí, které jsou sice mnohdy technicky složité, ale není okolo nich veden mezi státy EU zásadní politický spor. Komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos tento návrh podpořil.

Už loni v prosinci dali šéfové států a vlád unie nyní končícímu maltskému předsednictví úkol, aby dokázalo ukončit debatu o návrhu, který Evropská komise předložila už loni v květnu. Před tím se o stejnou věc marně pokoušelo slovenské předsednictví. Ani Malťané úkol nesplnili přes to, že v řadě částí poměrně rozsáhlého návrhu spolu unijní země souhlasí. Trvalý mechanismus přerozdělování podle kvót je ale dál rozděluje. Nepomohla ani maltská snaha o poměrně složitý kompromis, kdy by země po přijetí poloviny své kvóty mohly začít pomáhat finančně či jinak.

Summit také zdůrazní, že reforma azylového systému je jen součástí přístupu EU k migrační problematice, společně s potřebou efektivní kontroly vnějších hranic bloku tak, aby byl co nejvíce omezen nelegální pohyb migrantů. Posilovat a rozšiřovat se proto dál mají operační možnosti nové Evropské pohraniční a pobřežní stráže.

Témata:  Angela Merkelová,  EU,  uprchlíci