reklama

Členské státy, které přijímají peníze z EU, ale nerespektují její principy, by měly pocítit patřičné důsledky. Pro evropská média to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron.

Podle něj panuje mezi východními a západními členskými státy Unie určité napětí. Řekl to den před summitem Evropské rady, na němž se plánuje setkat s lídry států Visegrádské skupiny (V4)

"Evropské státy, které nerespektují pravidla, by měly nést v plné míře politické důsledky," konstatoval francouzský prezident v rozhovoru pro osm evropských médií. Podle agentury Reuters považuje za "dvojnásobnou zradu", že některé členské státy přijímají peníze z Unie, ale nerespektují její hodnoty.

Macron dále konstatoval, že Unie zeslábne, pokud dovolí svým členům porušovat pravidla. Žádné konkrétní státy sice v této souvislosti nejmenoval, právním krokům ze strany EU ale momentálně čelí Česká republika, Maďarsko a Polsko.

Důvodem je odmítavý postoj k přijímání migrantů na základě povinných kvót. Evropská komise také kritizuje Polsko za reformu fungování ústavního soudu a Maďarsko za nový vysokoškolský zákon. S lídry států V4 se Macron setká v pátek.

Země EU se v roce 2015 shodly na mimořádném programu, v jehož rámci mělo být za dva roky z migrační krizí postižených Řecka a Itálie přerozděleno podle kvótového klíče mezi ostatní státy unie 160.000 přesně definovaných žadatelů o azyl ze zemí, u jejichž občanů je velká pravděpodobnost udělení mezinárodní ochrany.

Prvních 40.000 bylo dobrovolným závazkem států včetně Česka. U dalších 120.000 byly ČR a několik dalších zemí proti, byly ale přehlasovány. Postup následně Slovensko a Maďarsko napadly u evropského soudu.

Komise postup vůči trojici států zdůvodňuje tím, že Česko, Polsko a Maďarsko neplní povinnost nejméně každé tři měsíce nabízet do programu volná místa. Například Česká republika podle komise "neoznamuje v pravidelných intervalech, a alespoň každé tři měsíce, náležitý počet žadatelů, kteří by mohli být rychle přemístěni na její území" a neplní následně ani další povinnosti, které by z takového oznamování plynuly.

Česko, které přijalo jen 12 žadatelů o azyl, nová místa nenabídlo už déle než rok. Například Rakousko, proti němuž podobné řízení vedeno není, sice nepřijalo z Itálie a Řecka ještě vůbec nikoho, ale v květnu slíbilo volná místa pro 50 osob.

Macron se také vyjádřil k pařížské klimatické dohodě. Vyjádřil naději, že Donald Trump, který od ní chce odstoupit, změní názor. "Všechno je propojené, nemůžeme efektivně bojovat proti terorismu bez potlačování klimatických změn," uvedl.

Macron přijede ve čtvrtek na summit Evropské rady poprvé. Spolu s Angelou Merkelovou ostatním lídrům odprezentuje aktuální stav dodržování Minských dohod. V této souvislosti se očekává podpora prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku.