Oblíbenec Donalda Trumpa páchá válečné zločiny? z USA přichází vážné varování

Pochybnosti rostou

Princ Mohamed se nyní dostal do pozice, z níž má nahradit svého jednaosmdesátiletého otce, krále Salmána bin Abd al-Azíze, avšak pochybnosti o jeho kvalitách podle prestižního deníku rostou.  Poukazuje, že Mohamedem navrhované tržně orientované ekonomické reformy se zasekly, zatímco se ukazuje, že jeho agresivní zahraničněpolitické iniciativy poškozující nejen Saudskou Arábii, ale také zájmy Spojených států.

Jako ministr obrany je korunní princ úzce spojen s saúdskoarabskou vojenskou intervencí v Jemenu, která začala nedlouho po nástupu jeho otce Salmána na trůn v lednu 2015, připomíná Washington Post. "V každém směru toto tažení selhává," nebere si servítky editorial. Vysvětluje, že se nejen nepodařilo dosáhnout deklarovaného cíle - vyhnání húsijských povstalců z jemenské metropole San'á -, ale bombardování civilních objektů vedlo k masivním obětem, přičemž lidskoprávní skupiny obviňují Saúdy a jejich spojence, včetně Spojených arabských emirátů, z válečných zločinů.

"Co je horší, saúdská koalice pomohla vytvořit jednu z nejhorších humanitárních krizí, kterou svět v posledních desetiletí viděl," pokračuje washingtonský server. Upozorňuje, že na 17 milionů Jemenců je ohroženo hladomorem, epidemie cholery dle OSN jen od dubna postihla 200 tisíc lidí a každých 10 minut v Jemenu umírá jedno dítě kvůli podvýživě, průjmu a dalším důvodům, jimž by se dalo podle zprávy mezinárodního společenství předcházet.

Byť se již dávno jasně ukázalo, že tuto válku nelze vyhrát, saúdské vedení v ní pokračuje a dokonce úspěšně přesvědčilo Trumpovu administrativu, aby obnovila svou podporu tažení, včetně dodávek bomb, kterou Obamova administrativa dříve ukončila, poukazuje Washington Post. Konstatuje, že podle Saúdů jsou húsijové chráněnci Íránu, ale dle mnoha expertů jde o přehnané tvrzení. "Válka mezitím komplikuje Spojenými státy vedený boj proti Islámskému státu, na který státy z Perského zálivu omezují zdroje," kritizuje editorial.

Pochybný spojenec

Pak je zde blokáda Kataru čtyřmi sunnitskými arabskými státy, přičemž jde opět o Saudskou Arábií vedenou iniciativu, která, jak prestižní deník připomíná, začala 5. června. "Saúdští vůdci tvrdí, že jejím účelem je ukončit katarskou podporu terorismu - pochybné tvrzení, které si nicméně získalo podporu prezidenta Trumpa," deklaruje vlivný server.      

Do minulého pátku přitom státy realizující blokádu nevznesly své požadavky a učinily tak až na základě veřejné kritiky amerického ministerstva zahraničí, uvádí Washington Post. Dodává, že mnoho z nich nemá co do činění s terorismem, což se týká například výzvy, aby Katar zrušil televizní stanici Al-Džazíra - nejpopulárnější zpravodajství v arabském světě poskytující prostor pro kritiky diktatur v regionu, stejně jako saúdského požadavku, aby Katar uzavřel vojenskou základnu, kterou na jeho území provozuje Turecko, tedy členský stát NATO.  

V Kataru se rovněž nachází největší americká letecká základna na Blízkém východě, která je centrem pro operace proti Islámskému státu, připomíná editorial. Varuje, že navzdory podporujícímu postoji Donalda Trumpa může blokáda tedy vážně poškodit i americké zájmy.

Podobně jako jemenská válka, také blokáda Kataru by měla být důvodem k opatrnosti při vítání nového saúdskoarabského korunního prince, apeluje Washington Post. "Ačkoliv může být okouzlující, jeho dobrodružství z něj činí pochybného spojence," uzavírá deník.   

Témata:  Saúdská Arábie,  USA,  Katar,  Donald Trump,  Mohamed bin Salmán