reklama

Gabriel to dnes řekl zahraničním novinářům v souvislosti tím, že Berlín nedovolí veřejně vystoupit tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, který v červenci přijede na summit G20 do Hamburku.

Německo podle něj vyvodilo závěry z kampaně před dubnovým referendem o změně turecké ústavy, kdy několik německých měst zakázalo tureckým politikům vystoupit. Ankara postup spolkové republiky opakovaně přirovnala k nacistickým praktikám. „To tady zanechalo hluboké rány," poznamenal Gabriel.

Německo, kde žijí zhruba tři miliony Turků, z toho podle ministra vyvodilo důsledky nejen vůči Turecku, ale i vůči dalším nečlenským zemím Evropské unie. Nově by jejich představitelům nemělo být dovoleno agitovat v Německu v období tří měsíců předtím, než se v jejich vlasti uskuteční volby nebo jiné důležité hlasování. Časový limit by se měl týkat i voleb v Německu.

K aktuálnímu odmítnutí Erdoganova veřejného vystoupení Gabriel také uvedl, že by do spolkové republiky mohlo přenášet vnitřní spory z Turecka a přilévat oleje do ohně, což Německo nechce připustit. Ankara rozhodnutí Berlína kritizovala, Německo podle ní uplatňuje dvojí metr.

Očekává se, že se proti Erdoganovi během hamburského summitu 7. a 8. července uskuteční demonstrace jeho kurdských odpůrců. Vyloučeny nejsou ani akce jeho příznivců. V květnu se podobná demonstrace odehrála před washingtonskou rezidencí tureckého velvyslance v USA, kam přišli proti Erdoganovi protestovat turečtí Kurdové. Členové turecké ochranky, kteří se do rvaček v americké metropoli zapojili, ale do Německa nepřijedou - Berlín jim to zakázal.

Aktuální kauza je jen jednou z mnoha, která od loňského roku zatěžuje německo-turecké vztahy. Mezi další patří diametrálně odlišný pohled na turecké čistky po loňském pokusu části armády o puč, svobodu projevu a médií nebo návštěvy německých poslanců u vojáků bundeswehru v Turecku.