Spor o Al-Džazíru: Proč katarskou stanici tolik zemí nenávidí?

Jméno stanice pochází z arabského slova džazíra pro „ostrov“, „poloostrov“, popřípadě džezíra, což je označení obecně pro „meziříčí“ nebo konkrétně oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, tedy Mezopotámii. Al-Džazíra bývá často některými pravicovými kruhy v USA kritizována za podporu terorismu, hlavně proto, že vysílá nahrávky, které pořizují přímo teroristé a ostatní militantní organizace. Právě ty ale televizi zajistily její sledovanost a popularitu. Stanice bývá kritizována v arabském světě, hlavně za svůj nezávislý postoj k světové politice. Někteří diváci těchto zemí jí vytýkají také to, že dává příliš mnoho prostoru izraelským představitelům a že straní Izraeli.

V současné době stanice vysílá ve více než 100 zemích světa a podle odhadů ji sleduje až 40 milionů diváků. Právě uzavření Al-Džazíry je jedním z požadavků, které Kataru přednesla skupina arabských zemí v čele se Saúdskou Arábií. Saúdská Arábie a Jordánsko již pobočky této televize uzavřely.

AL-Džazíra vyvolala revoluci v arabském zpravodajství

Jak poukazuje server The Guardian, jen několik málo stanic může říct, že má takový vliv jako právě Al-Džazíra. Už v roce 1996 stanice vyvolala revoluci v arabských médiích, protože až do té doby bylo arabské zpravodajství plné „totalitních blábolů“. V roce 2010 navíc sehrála velkou roli při pokrývání politických revolucí napříč arabským světem.

Právě díky změně přístupu ke zpravodajství stanice dávala prostor dosud zakázaným hlasům patřícím například Izraelcům, Muammaru Kaddáfímu, čečenským vůdcům, Talibanu i Usámu bin Ladinovi. Brzy se z ní stala nejsledovanější arabská stanice na Středním východě i na severu Afriky. „Nepřetržité zpravodajství z oblasti konfliktů a necenzurované rozhovory byly bezprecedentní v oblasti, kde měly většinou média pod kontrolou vlády jednotlivých zemí,“ uvádí sama Al-Džazíra na svém webu s tím, že mezinárodního uznání se jí dostalo třeba díky exkluzivním reportážím z Afghánistánu, Iráku či Afriky.

Stanice zároveň byla prvním arabským kanálem, který se řádně věnoval investiční žurnalistice a který se ve svých show věnoval tématům, která byla do té doby považována za kontroverzní nebo dokonce za tabu. Takže si diváci mohli vyslechnout diskuzi o sebevražedných atentátnících či existenci Boha. Zavedla pojmy jako demokracie a lidská práva a drasticky tlačil zpět hranice svobody projevu, uvádí The Guardian.

Saudská Arábie se pokusila porazit stanici jejími vlastními zbraněmi

Kvůli svému vlivu ale stanice zároveň získala v regionu celou řadu nepřátel, kteří se ji pokusili vypnout, někteří dopisovatelé byli v arabských zemích zatýkáni a úřady zaměstnance stanice i s rodinnými příslušníky deportovaly. Například Saudská Arábie nebyla spokojena s tím, jak o zemi informuje. Rozdíl navíc spočívá mezi anglickou mutací, která je považována za sofistikovanou a do značné míry i uhlazenou stanici, zatímco ta arabská je v mnohém ostřejší a přímočařejší. 

„Poté si arabské vlády konečně uvědomily, že Al-Džazíru musí porazit jejími zbraněmi a tak v roce 2003 Saudská Arábie založila stanici Al-Arabiya. Vzhledem k tomu, že neexistují relevantní data, není možné s jistotou říct, která stanice je dnes populárnější.“ uvádí The Guardian. Přestože je Al-Džazíra v některých zemích, třeba v Egyptě, zakázána, zřejmě by zvítězila ona.

Kritici stanici vytýkají, že se u ní stírá hranice mezi zpravodajstvím a aktivismem, což bylo možné pozorovat třeba při mediálním pokrývání egyptského převratu, kdy armáda svrhla prezidenta Muhammada Mursího a odstavila od moci Muslimské bratrstvo, se kterými podle mnohých stanice sympatizovala. Bahrajn Al-Džazíru už v roce 2000 kvůli komentářům o tamních volbách zakázal a tvrdil o ní, že „slouží sionismu“. Stanice byla kritizována také za pokrývání syrské občanské války, kanál totiž do značné míry podporuje rebely a démonizuje syrskou vládu.

OSN s ukončením vysílání Al-Džazíry nesouhlasí

Podle komisaře OSN pro lidská práva Zajda Raada Husajna je požadavek na uzavření stanice Al-Džazíra útokem na svobodu slova. "Ať už se na ni díváte, či ne, ať se vám líbí, nebo nelíbí, ať souhlasíte s jejími postoji, či ne, vysílání Al-Džazíry v arabštině i v angličtině je legitimní a má miliony diváků. Požadavek, aby byla souhrnně uzavřena, je podle našeho názoru nepřijatelným útokem na svobodu vyjadřování," uvedl komisař prostřednictvím svého mluvčího Husajna Ruperta Colvillea.

S požadavkem nesouhlasí ani zpravodaj OSN pro právo na svobodné vyjadřování David Kaye. Podle něj jde o omezování médií na Blízkém východě. „Tato žádost je vážným ohrožením svobody médií, pokud se uzavření Al-Džazíry požaduje pod záminkou diplomatické krize. Vyzývám svět, aby přinutil tyto vlády od tohoto požadavku vůči Kataru ustoupit, aby země bránily pokusům o cenzuru na vlastním území a aby podporovaly nezávislá média na Blízkém východě," sdělil Kaye.

Požadavek kritizovala také organizace Novináři bez hranic, která ho označila za "nepřijatelné vydírání".

A co na to Al-Džazíra?

Sama Al-Džazíra vydala výzvu, ve mluví o tom, že snahy ukončit činnost stanice nebo pokusy o její omezování, jsou „pokusem umlčet svobodu projevu“. „Žádáme, aby bylo novinářům umožněno dělat jejich práci, aniž by byli zastrašováni nebo jim bylo vyhrožováno. Žádáme o to, aby byla rozmanitost myšlení a názorů oproštěna od zastrašování. Žádáme, aby měla veřejnost přístup k nezaujatým informacím. Žádáme, aby s novináři nebylo zacházeno jako se zločinci. Žádáme, aby byli slyšeni i ti, kteří nemají svůj hlas. Požadujeme svobodu tisku,“ uvedla na svých stránkách stanice s tím, že jakákoliv výzva směřující k omezování kanálu není nic jiného než pokus o umlčení svobody projevu a potlačení práva občanů na informace a na to být slyšet.

Témata:  TV Al-Jazeera,  Katar,  Saúdská Arábie