Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Izraelci si musí počkat, Němci jim ponorky zatím neprodají

Ponorky, ilustrační foto
Ponorky, ilustrační foto
Foto: INT

Berlín/Jeruzalém - Německo odložilo memorandum o prodeji tří ponorek Izraeli, které mělo být podepsáno dnes. Důvodem je údajná korupce v zakázce, mezi vyslýchanými byl i premiér Benjamin Netanjahu.

Podle předběžné dohody má Německo Izraeli dodat tři moderní ponorky typu Dolphin. Kontrakt má hodnotu 1,5 miliardy dolarů. Plavidla vyrobí německá firma Thyssenkrupp. Německo do smlouvy prosadilo klauzuli, podle níž může být kvůli nynějšímu policejnímu vyšetřování v Izraeli z německé strany dohoda zrušena.

V Izraeli skončilo kvůli kauze ponorek v domácím vězení šest lidí, mezi nimiž je Netanjahuův příbuzný a osobní právník David Šimron. Kromě něj byli uvězněni rovněž podnikatel Michael Ganor, bývalý šéf bezpečnostní rady Avriel bar Josef a někdejší velitel námořnictva Eliezer Marom.

Šimron byl z domácího vězení propuštěn a v sobotu mohl odjet do USA. Právě on je podezříván z toho, že proti vůli armády pomohl prosadit dohodu o nákupu ponorek od firmy Thyssenkrupp. Podle pondělní zprávy dohodu vyjednal Ganor, který chce nyní v případu svědčit.

Aféra kolem ponorek se v Izraeli táhne od listopadu, kdy tamní televize zveřejnila zprávu, že Šimron pracoval jako právník pro Ganora, který zastupoval Thyssenkrupp v Izraeli. Dohoda byla prosazena přes odpor armády.

Tehdejší ministr obrany Moše Jaalon se o ní prý dozvěděl ze sdělovacích prostředků. Podařilo se mu ji sice zablokovat, ale když kvůli sporům ve vládě z kabinetu odstoupil, Netanjahu vyjednávání s Berlínem nechal obnovit, napsal list The Jerusalem Post. Premiér v aféře nefiguruje jako podezřelý, avšak Jaalon proti němu podle izraelských médií svědčil.

Témata:  Izrael ponorky Německo

Související

Aktuálně se děje

23. května 2025 16:50

Čína ostře kritizuje zákaz přijímání zahraničních studentů na Harvard. USA ničí svou vlastní reputaci, tvrdí

Rozhodnutí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zakázat přijímání zahraničních studentů na Harvardovu univerzitu vyvolalo bouřlivou reakci v Čínské lidové republice. Tento krok je v Pekingu interpretován nejen jako zásah do akademických svobod, ale rovněž jako akt strategické sebe-sabotáže, který podrývá samotné základy americké měkké síly.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy