Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kritika na dohodu EU s Tureckem neustává, Merkelová se takto brání

Summit G7 v Německu, Angela Merkelová
Summit G7 v Německu, Angela Merkelová
Foto: g7germany.de

Berlín - Na plán řešení uprchlické krize, který vznikl na pondělním summitu EU-Turecko, se snesla vlna kritiky od lidskoprávních organizací. Německá kancléřka Angela Merkelové ale výtky odmítá.

Podrobnosti dohody s Tureckem, o které jednal pondělní summit v Bruselu, mají být připraveny do březnové vrcholné schůzky představitelů unijních států.

Merkelová v rozhovoru s televizní a rozhlasovou stanicí SWR řekla, že ujednání s Tureckem se týká toho, jak zastavit nelegální migraci, jak zakročit proti pašerákům lidí a jak zároveň dostát své humanitární odpovědnosti.

"Je nelidské dostávat lidi do takto nebezpečných situací. Proto bychom se měli pokusit nabídnout jim legální cesty. Německo se každopádně k této odpovědnosti hlásí," uvedla s tím, že v Egejském moři už se letos utopilo přes 320 běženců snažících se dostat do Evropy.

Merkelová uznala, že proces řešení uprchlické krize je pomalý a že by se problémy mohly řešit rychleji. "Ale vše jde tím správným směrem," dodala s tím, že EU nakonec postupuje společně. "Všichni říkají, že musíme chránit naše vnější hranice, všichni říkají, že musíme bojovat proti nelegální migraci, všichni se vyslovili pro zásah NATO v Egejském moři a všichni nyní přivítali nové návrhy," řekla k pondělnímu summitu.

Témata:  Angela Merkelová,  uprchlíci,  EU

Aktuálně se děje

25. září 2026 12:19

Prezident Pavel s hvězdou Hollywoodu. V USA došlo na zajímavé setkání

Petr Pavel zvládá reprezentovat Česko nejrůznějšími způsoby. Mnozí mu mohou závidět například to, že se spřátelil s jednou z velkých hollywoodských hvězd. V létě ji hostil v Praze, na podzim se oba setkali v USA. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.