Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Krize v Polsku: Duda se postavil vládě, bude vetovat kontroverzní zákony o soudech

Andrzej Duda
Andrzej Duda
Foto: pis.org.pl

Varšava - Polský prezident Andrzej Duda se rozhodl vetovat dva kontroverzní zákony o nejvyšším soudu a o soudní radě, které navzdory kritice opozice i Evropské komise prosadila vládní strana Právo a spravedlnost (PiS).

"V programu PiS nebylo zmínky o kontrole nad nejvyšším soudem, ani o tom, že generální prokurátor bude rozhodovat o tom, kdo bude soudcem, a kdo ne," řekl Duda. Generálním prokurátorem je v Polsku z titulu své funkce ministr spravedlnosti.

Prezident rovněž řekl, že polská justice potřebuje nápravu a že je velmi špatné, pokud se soudci považují za nejdůležitější kastu. Změny je ale nutné uskutečňovat tak, aby nenastal rozkol ve společnosti a aby se lidé nebáli svého státu, řekl. Oba zákony je podle něj nutné upravit tak, aby se staly přijatelnými.

PiS má v obou komorách polského parlamentu většinu. Strana tvrdila, že polská justice potřebuje očistu. Kritici ale poukazovali na to, že sporné zákony zajistí parlamentní většině a vládě premiérky Beaty Szydlové moc nad soudy, a prakticky tak zruší dělbu moci. To by prý umožnilo předsedovi PiS Jaroslawu Kaczyńskému nastolit v Polsku autoritářský režim.

Témata:  Polsko Andrzej Duda Právo a spravedlnost

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.