Příklad úspěšné integrace? V bývalé věznici uprchlíci podnikají spolu s místními obyvateli

31letý Sari Ekminas uprchl z války v Sýrii před více než dvěma lety. Bývalý novinář strávil prvních sedm měsíců v táborech v Nizozemsku, než mu bylo uděleno pětileté vízum a přislíben domov v malém městě na severu Holandska. Před rokem dorazil do Lola Lik s kamarádem. Zprvu zde neznal nikoho, dnes tu pracuje jako event koordinátor.

„Vynaložil jsem spoustu energie na tomto místě," řekl serveru Middle East Eye s úsměvem. „Téměř všichni v tomto týmu jsou Holanďané, jsem jediný Syřan, který zde získal práci. Já dávám přednost této formě integrace skrze práci spíše než  (skrze) aktivity nebo hry. Moje síť (sociálních vazeb) se zvětšuje, teď už znám stovky lidí.“

Nové řešení problému s pracovní integrací?

Podle Marie Gomezové, ředitelky pro komunikaci Lola Lik, právě síť sociálních kontaktů je nejdůležitější věcí, která chybí migrantům. Je proto pro ně obtížné najít si práci, protože její poskytnutí je založeno na slovním doporučení. Poskytování profesionálních a sociálních vazeb pro tzv. „držitele statusu" jsou proto dva ze tří pilířů vize Lola Lik, říká Gomezová. Tím třetím je umožnit uprchlíkům vidět podobnosti mezi lidmi namísto jejich rozdílů „jak jsou často popisovány v médiích."

Lola Lik je denně navštěvována stovkami uprchlíků a je domovem 85 různých organizací. Její obyvatelé a provozovatelé provozují restauraci, několik jazykových škol, turecké lázně (hammam), začínající start-upy, boxerské tělocvičny, prodejnu kol, kadeřnictví, cateringové společnosti, právnické služby či hudební produkce a mnoho dalšího. Deset z těchto služeb provozují uprchličtí podnikatelé, zbytek místní.

Iniciativa Lola Lik je příkladem nové integrační politiky města Amsterdam, která zdůrazňuje důležitost toho, aby uprchlíci rychle získali práci nebo vzdělání během tříletého kurzu občanské výchovy a nikoli až po něm. Tento požadavek byl uveden do praxe poté, co v loňském roce město zjistilo, že 65% držitelů statusu je i po několika letech stále nezaměstnaných. 

„Město Amsterdam hodně investuje do podpory práce, vzdělávání a participace, což je klíčovým faktorem úspěšné integrace uprchlíků," řekl mluvčí města prostřednictvím emailu serveru Middle East Eye.  „Také uprchlíci přispívají ... svou prací, svým talentem a svým úsilím uspět v této zemi a v Amsterdamu."

Společné bydlení: jak to funguje?

Jiný nizozemský projekt usiluje o integraci uprchlíků co se týče osvojení si kulturních zvyklostí a hodnot země. Startblok Riekerhaven nabízí bydlení pro 282 držitelů statusu a 283 mladých a množství aktivit, na kterých mohou obyvatelé participovat. Ty zahrnují jak fotbalové zápasy či večerní sledování populárních seriálů, tak seznamovací večery o kulturách, ze kterých držitelé statusu pocházejí.

Jen asi polovina obyvatel ale vyslechne doporučení zúčastnit se těchto aktivit. Druhá polovina je příliš plachá, nemá zájem nebo je příliš zaneprázdněna. Dochází i ke kulturním nedorozuměním, týkajících se např. v případě sdílených ubytování odlišných čistících návyků. Jako problematické se ukázalo spolužití během ramadánu, když někteří muslimští obyvatelé hráli fotbal v 1 hod. ráno, zatímco jiní se snažili spát, zdůraznil jeden rezident.  

„ Obecně to však funguje,“ říká Leoni Nylandová, 26letá studentka žurnalistiky. „Moc se mi tu líbí, je to pěkné, levné místo, kde žijete s mnoha různými lidmi. Uprchlíci jsou neustále ve zprávách, takže je opravdu dobré moci promluvit s těmito lidmi v reálném životě," dodává.

Nylandová přišla do lokality s velkými nápady na pomoc všem, ale její studium a pracovní povinnosti jí brzo vyvedly z naivity. Nicméně, i tak nalézá čas na pomoc svému súdánskému sousedovi, kterému překládá dopisy od města a s kterým spoluřeší logistické otázky.

Podle Fleur Eymannové, vedoucí PR a komunikace projektu, dokonce i lidé, kteří si nerozumějí, mohou najít společný základ. „Není to kompletní řešení pro integraci, ale může ji podpořit," říká. Totéž tvrdí mluvčí města. „Tyto iniciativy jsou o vzájemném setkávání. Když místní a uprchlíci začnou mluvit mezi sebou, tváří v tvář, zvýší porozumění o sobě navzájem a o svých odlišných názorech."

Podle Middle East Eye jsou tyto iniciativy zvláště důležité vzhledem k faktu, že v Nizozemsku je na vzestupu radikální pravice. Ta v osobě kontroverzního politika Geert Wilderse a jeho Strany pro svobodu 13% hlasů v parlamentních volbách na začátku letošního roku.

Témata:  uprchlíci,  Nizozemí