Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Výbuch v nádraží King‘s Cross zabil desítky lidí, tragédie ochromila celý Londýn

Londýn
Londýn
Foto: Pixabay

To, co se zpočátku zdálo jako malý plamínek, se proměnilo v jednu z nejhorších katastrof v historii Londýna. Požár na stanici King‘s Cross začala dnes 18. listopadu 1987 obyčejná zápalka pod dřevěným eskalátorem. Vše skončilo explozí a masivním požárem, který si vyžádal desítky lidských životů. Dodnes je to nejhorší požár v historii metra v Londýně.

Požár 18. listopadu 1987 začal přibližně v půl osmé večer pod dřevěným eskalátorem, který vedl z Piccadilly Line na hlavní stanici. Nejdříve si ohně všimli cestující a nahlásili ho. Po ověření, že jde opravdu o oheň, policisté zavolali hasiče. V sedm třicet devět zaměstnanci evakuovali stanici.

Pak dorazili hasiči, kteří si nebyli jistí, jak přesně ho uhasit, protože byl pod eskalátorem. Zpočátku šlo o drobný oheň, ten se však brzy rozšířil a přibližně ve tři čtvrtě na osm přišel výbuch, který v čekací hale zabil či zranil lidi, co v ní stáli. Teplota ohně byla okolo 600° Celsia.

Mnoho cestujících skončilo uvězněno v podzemí, ačkoliv většině se podařilo utéct přes Victoria Line, která ještě eskalátory neměla. Přes 150 hasičů se pustilo do hašení požáru, ten se však podařilo zcela uhasit až ve tři čtvrtě na dvě ráno. Mnoho z hasičů skončilo v nemocnici kvůli vyčerpání a otravě plyny.

Podle archivů novin The Guardian záchranáři využívali osvětlující zařízení televizních týmů, ale nedařilo se jim dostat dovnitř. Vstupu prý bránil hustý kouř. Stanice zůstala otevřená a vlaky jí ráno projížděly, aby pomohly ventilovat prostory, což mělo urychlit vyčištění stanice od kouře.

Jedním z jednatřiceti obětí byl hasič Colin Townsley, který byl v čekací hale v době výbuchu. Ten ho zabil a hasiči ho později našli vedle těla cestující. Podle ostatních Townsley viděl, že má cestující nějaký problém, a zastavil se, aby jí pomohl.

Po požáru následovaly téměř tři měsíce vyšetřování toho, kdo požár zavinil. Londýnské metro se dostalo do problémů, protože nedávalo důraz na přípravu zaměstnanců na možnost požáru a evakuace. Ke vzteku rodin obětí však nikdo nebyl za požár obviněn.

V množství obětí se našla jedna, kterou se dlouho nedařilo identifikovat. Jednalo se o postaršího muže. Až 21. ledna 2004 se policii podařilo zjistit, že šlo o Alexandera Fallona. Dvaasedmdesátiletý muž pocházel ze Skotska v době své smrti přežíval na ulici.

Požár byl šokem pro celý Londýn. Podle BBC premiérka Margaret Thatcherová prohlásila, že byla „vyděšena zprávami o tom hrozném ohni“ a posílala kondolence rodinám zesnulých a zraněných. Po požáru z londýnského metra zmizely všechny dřevěné eskalátory a byly nahrazeny nehořlavými kovovými .

Témata:  katastrofy Londýn metro

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 20:07

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vladimir Putin, ruský prezident

Putin je jako auto na dálnici bez brzd. Nic ho nezastaví, píše server

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.