Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

OSN: Živelních katastrof ve světě přibývá, umírá kvůli nim ale méně lidí

OSN
OSN
Foto: Pixabay

Katastrofy způsobené výkyvy počasí jsou nyní čtyřikrát až pětkrát častější než v 70. letech minulého století a působí také sedmkrát více škod, vyplývá z dnes zveřejněné publikace Světové meteorologické organizace (WMO), která je součástí OSN. Přestože jsou ale živelní pohromy častější, umírá kvůli nim méně lidí.

V 70. letech minulého století svět zasáhlo v průměru asi 711 živelních pohrom ročně, v letech 2000-2009 tento údaj vystoupal v průměru na 3536 ročně neboli deset denně, uvádí zpráva, která vychází z dat belgického Centra pro výzkum epidemiologie pohrom (CRED). Od roku 2010 pak počet registrovaných pohrom mírně klesl na 3165 ročně. WMO připisuje zvyšující se četnost kalamit globálním změnám klimatu i skutečnosti, že tyto události jsou častěji hlášeny.

Pokud v 70. a 80. letech zahubilo extrémní počasí v průměru celosvětově asi 170 lidí denně, v desetiletí po roce 2010 tento údaj klesl na zhruba 40 úmrtí denně. Nejvíce úmrtí způsobily bouře, záplavy a sucho. Dohromady pak za sledované období 50 let kvůli kalamitám zemřelo přes dva miliony lidí.

"Zlepšení systémů včasného varování před více druhy nebezpečí vedlo ke značnému poklesu úmrtnosti," uvedl podle agentury Reuters generální tajemník WMO Petteri Taalas.

"Dobrá zpráva je, že se učíme, jak žít s rizikem a chránit se," okomentovala závěry zprávy v rozhovoru s tiskovou agenturou AP Susan Cutterová, ředitelka výzkumného ústavu zabývajícího se pohromami na americké Univerzitě Jižní Karolíny.

Pět nejsmrtelnějších pohrom od roku 1970 zasáhlo Afriku a Asii. Nejtragičtější byly sucho v Etiopii v roce 1983 a cyklon Bhola v Bangladéši v roce 1970. Při každé z těchto tragických událostech podle WMO zemřelo na 300.000 lidí. Přes 90 procent veškerých registrovaných úmrtí připadá na rozvojové země, uvádí zpráva a poznamenává, že jen asi polovina ze 193 členských států WMO má systémy včasného varování před nebezpečím.

Škody způsobené pohromami v 70. letech v průměru dosahovaly 49 milionů dolarů denně (převedeno na hodnotu dolaru v roce 2019). V období od roku 2010 až 2019 působily katastrofy škody již 383 milionů dolarů denně. Všech pět nejničivějších událostí z pohledu škod od roku 1970 postihlo USA. Nejhorší v tomto ohledu byl hurikán Katrina v roce 2005. Podle Taalase stoupají škody s tím, jak živelních pohrom přibývá.

Témata:  OSN (Organizace spojených národů) katastrofy

Související

Aktuálně se děje

17. ledna 2025 13:14

Víkendové počasí a dobré zprávy pro milovníky zimních radovánek

Do víkendu zbývají poslední hodiny, během nichž už mnozí lidé vyrazí za zimními radovánky na české hory. Meteorologové pro ně mají dobré zprávy. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační foto

Konec tranzitu plynu přes Ukrajinu: Co to znamená pro Rusko a EU?

Po více než čtyřiceti letech nepřerušeného toku ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy byl 1. ledna 2025 zastaven tranzit plynu přes plynovod Urengoj–Pomary–Užhorod. Tento krok znamená konec jedné éry a přináší závažné ekonomické i geopolitické důsledky pro Rusko, Ukrajinu a Evropu. Navzdory tomu, že ani ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, ani následné ukrajinské protiútoky nedokázaly tranzit narušit, obě strany nebyly schopny uzavřít novou dohodu o přepravě plynu.