Američané spustili protiraketový štít, co na to Rusko?

Plány na vybudování protiraketového štítu schválil v roce 2007 americký prezident George Bush. Původně mělo jít o základnu s raketami v Polsku a s radarem v Česku. O dva roky později ale jeho nástupce v Bílém domě Barack Obama plány změnil.

První část štítu na základně v jihorumunském Deveselu u bulharské hranice uvedli Američané do provozu za účasti generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, náměstků amerických ministrů zahraničí a obrany Franka Rosea a Roberta Worka a rumunských představitelů.

"Spojené státy a Rumunsko dnes tvoří dějiny," uvedl velitel amerických námořních sil v Evropě a Africe Mark Ferguson.

Podle Stoltenberga systém představuje "důležité posílení schopnosti bránit evropské spojence proti šíření balistických střel z oblasti mimo euroatlantický prostor", především pak z Blízkého východu. "Rumunský systém není, stejně jako ten v Polsku, namířený proti Rusku," dodal generální tajemník.

V pátek se začne v Redzikowu na severu Polska - asi 150 kilometrů od hranic ruské kaliningradské enklávy - budovat další protiraketová základna, která by měla být akceschopná na konci roku 2018.

Proti výstavbě základen dlouhodobě protestuje Rusko. Ministerstvo zahraničí ve středu systém označilo za "škodlivý a chybný". NATO ale trvá na tom, že systém není namířený proti Rusku a ochranu má zajistit především proti íránským střelám. Proti velkému množství ruských mezikontinentálních raket je podle aliance v podstatě bezmocný. Podle agentury Reuters ale Američané nechtějí zveřejnit, zda je systém možné nastavit tak, aby dokázal sestřelit i ruské rakety s jadernými hlavicemi.

"Není pochyb o tom, rozmístění systému je opravdovou hrozbou pro bezpečnost Ruské federace," řekl mluvčí Dmitrij Peskov novinářům v konferenčním hovoru. "Jsou uplatňována opatření k zajištění potřebné úrovně bezpečnosti pro Rusko. Dovolte mi připomenout, že sám prezident (Putin) se opakovaně dotazoval, proti komu bude systém fungovat," dodal Peskov.

Podle šéfa branného výboru ruské sněmovny, admirála Vladimira Komojedova jde o přímou hrozbu pro Rusko. "Jde pro nás o přímou hrozbu. To vše je na sto, 200, 300, tisíc procent namířeno proti nám," uvedl Komojedov podle agentury Interfax s tím, že cílem opatření je Rusko a jeho schopnost jaderného odstrašování.

"Jde o další krok k tomu, aby bylo Rusko vojensky a politicky potlačováno," řekl také vysoce postavený činitel ruského ministerstva zahraničí Andrej Kelin s tím, že umístění systému "může pouze zhoršit již tak složité vztahy mezi Ruskem a NATO".

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance),  Rumunsko,  Rusko