Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Macron pojede oživit a zlepšit vztahy s východní Evropou

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Foto: European Union

Paříž - Americký server Politico komentuje cestu francouzského prezidenta do Rakouska, kde se má příští středu sejít s premiéry České republiky a Slovenska Bohuslavem Sobotkou a Robertem Ficem a s jejich rakouským protějškem Christianem Kernem. Emmanuel Macron se prý pokusí přesvědčit evropské spojence, že nemá oči jen pro Německo, a po letech přehlížení se bude snažit oživit vztahy s východní Evropou.

Cestou do střední a východní Evropy hodlá Macron ukázat francouzským voličům, že se nevzdal svého klíčového volebního slibu: zajistit občanům Evropské unie větší ochranu a bojovat proti populismu a euroskepticismu.

Francouzský prezident chce mimo jiné hájit své tažení proti mzdovému dumpingu, který považuje za nefér, uvádí Politico.

Macronovi poradci tvrdí, že cesta má i symbolický rozměr. "Chce ukázat zájem Francie na oživení styků s východní Evropou po letech přehlížení za prezidentů Nicolase Sarkozyho a Françoise Hollandea," uvedl americký server.

Po schůzce v Rakousku bude Macron pokračovat po cestě východní Evropou návštěvou Rumunska a Bulharska. V itineráři chybí Polsko a Maďarsko. Tyto dvě země zůstaly imunní vůči opojení Macronem, které na jaře zaplavilo Evropu.

Témata:  Česká republika,  EU,  Francie,  Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

25. září 2026 17:24

Salmonelou na pražské škole se zabývá kriminálka. Mohl se stát trestný čin

Pražští kriminalisté se začali zabývat případem hromadné nákazy salmonelou na jedné z pražských základních škol. Panuje podezření, že došlo ke spáchání trestného činu. Případnému viníkovi hrozí i trest odnětí svobody. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.