Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kazetové bomby si loni vyžádaly dvojnásobek obětí oproti roku 2015

Výbušnina, ilustrační foto
Výbušnina, ilustrační foto
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Damašek - Kazetové, jinak také tříštivé, bomby si loni vyžádaly dvojnásobek obětí oproti roku 2015. Nejvíce lidí zemřelo nebo bylo zraněno v Sýrii a v Jemenu.

S odkazem na zprávu mezinárodní organizace zabývající se odzbrojováním The Cluster Munition Coalition (CMC) o tom dnes informoval zpravodajský server BBC.

Při explozích kazetových bomb přišlo loni o život nebo bylo zraněno 971 lidí, z toho 860 v Sýrii a 38 v Jemenu.

Kazetová bomba funguje tak, že se její kontejner za letu otevře a do cílového území dopadnou desítky či stovky menších bomb. Některé však po dopadu na zem neexplodují a roky pak ohrožují civilisty, podobně jako nášlapné miny.

Mezinárodní dohoda, která zakazuje používat kazetové bomby vstoupila v platnost v roce 2010 a ratifikovalo jí 102 států. Dalších 17 zemí dohodu podepsalo ale neratifikovalo.

Loňský počet obětí kazetových bomb byl nejvyšší od roku 2009, kdy o počtu obětí těchto zbraní CMC začala informovat.

Většinu obětí kazetové bomby zasáhly přímo, v asi stovce případů však smrt či zranění způsobily bomby, které vybuchly až později po dopadu.

Témata:  bomby Sýrie Jemen

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.