Tajemství, která se neměla dostat ven? Stalin chystal vraždu Hitlera a popravil vlastního syna

Málokdo ví, že už v roce 1941 se vedení Sovětského svazu rozhodlo zničit Hitlera. Nejprve se to plánovalo uskutečnit v Rusku, v případě, že nacistická armáda obsadí Moskvu. Později byl vypracován plán na likvidaci Hitlera v jeho štábu, nicméně v roce 1943 se Stalin nečekaně rozhodl od tohoto upustit.

Sovětská bezpečnost zkrátka vypracovala během druhé světové války tři různé plány, jak provést atentát na Adolfa Hitlera. Přestože dva z nich byly uskutečnitelné, sovětský vůdce Josif Stalin je pokaždé odvolal. Sovětského diktátora k tomu vedl strach, že by Německo po Hitlerově smrti uzavřelo separátní mírovou smlouvu s Británií a Spojenými státy bez účasti Ruska.

Další atentát na Hitlera vypracovali Sověti v roce 1944, nicméně i tentokrát ho Stalin odvolal, a to dokonce i přesto, že k této akci byl již připraven člověk, který se záměrně nechal zajmout nacistickým vojskem a těšil se u Němců velké důvěře.

Stalin, který vládl Sovětskému svazu železnou rukou od roku 1927, se do čela bolševiků dostal v roce 1922 na návrh Lenina, který byl v té době šéfem vlády a neformálním vůdcem strany. Později Lenin ve svém testamentu varoval před tím, aby Stalin získal velkou moc, pro jeho špatné vlastnosti.

V roce 1927 Stalin postupně zlikvidoval všechny své politické protivníky a stal se neomezeným vládcem SSSR. Jeho diktátorské praktiky si podle amerického politologa Rudolpha Rummela vyžádaly životy nejméně 42 milionů lidí. 

Jedním z lidí, který nepřímo podlehl jeho řádění, byl i Stalinův syn Jakov Džugašvili, který sloužil jako dělostřelecký důstojník v Rudé armádě a v bitvě u Smolenska byl zajat. Nacistický vůdce Adolf Hitler jej později údajně chtěl vyměnit za maršála Pauluse, ale Stalin prý odmítl se slovy, že „nemůže vyměnit maršála za poručíka“.

Předpokládá se také, že Jakov v německém zajetí spáchal sebevraždu. Dojít k tomu mělo v roce 1943 u elektrického plotu v koncentračním táboře Sachsenhausen v Oranienburgu ve východním Německu. Tajemstvím jsou však opředeny okolnosti, které vedly k jeho zajetí Němci.

Podle nově nalezených důkazů totiž Stalinův syn nebyl zajat, jak se roky tradovalo, ale naopak se sám vzdal v roce 1941 během nacistické invaze do Sovětského svazu. naznačuje to ruský archivní materiál nedávno publikovaný časopisem Der Spiegel. Jakov byl údajně natolik rozčarovaný ze způsobu, jakým vede válku Rudá armáda, že se hned v prvních týdnech německé invaze rozhodl dobrovolně kapitulovat.

Podle některých zdrojů ale věta o výměně pravdivá není. Ukázalo se, že tato tvrdá věta padla až dodatečně po válce a byla vymyšlena. Žádná výměna zřejmě navrhována vůbec nebyla. Stalinem zpráva o synově zajetí sice otřásla, pak ale prohlásil: „Jakov ze zajetí nevyvázne. Fašisti jej zastřelí. Podle zpráv jej drží v izolaci od ostatních zajatců a přesvědčují ke zradě vlasti. Ne, Jakov raději zemře, než by zradil vlast."

Rusové přesto Stalina dodnes považují za největší historickou osobnost. V očích Rusů je stále považován za strůjce válečného vítězství. Za Stalinem, jehož jméno v průzkumu nezávislého střediska Levada vyslovilo 38 procent dotázaných, následovali na děleném druhém místě současný prezident Vladimir Putin a básník Alexandr Puškin, oba shodně s podporou 34 procent.

Popularita komunistického diktátora Josifa Stalina, kterému historici přičítají miliony obětí, tak dosáhla v Rusku historického maxima za posledních 16 let. "Čím vyhrocenější je situace v zemi, čím horším problémům čelí stát, tím více v masách roste poptávkách po drsných vůdcích. Za liberálnějších dob tyto nálady opadají, ale nyní jsme v konfliktu ze Západem, v novém kole studené války, a proto vidíme růst sympatií k takovým postavám," vysvětlil vyznění průzkumu sociolog Alexej Graždankin z Levady.

Každý čtvrtý Rus si navíc myslí, že stalinské represe byly odůvodněným politickým krokem. Vyplývá to z výzkumu stejné sociologické agentury. Počet Rusů, kteří represe považují za politický zločin, se za posledních pět let snížil z 51 na 39 procent. Až dvakrát více lidí (13 procent) neví, co se během událostí takzvané velké čistky dělo.

Témata:  Josif Stalin,  Adolf Hitler,  II. světová válka