Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Masaryk může mít ulice v Praze nebo v Bělehradě, ne v Záhřebu, míní chorvatský ministr kultury

Chorvatská vlajka
Chorvatská vlajka
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Záhřeb/Praha - Chorvatský ministr kultury by rád viděl, jak z jedné ze záhřebských ulic mizí jméno prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka. Uvedl, ať si po něm klidně pojmenují ulice v Praze nebo v srbském Bělehradě. Sdělil to v úterý pro chorvatskou televizi RTL.

„Je to historiografická debata. Masaryk jako velký český státník by měl mít ulici v Praze, měl by mít ulice v Bělehradě, jako příznivec srbsko-jugoslávských proudů, ale to neznamená, že tato ulice by měla být v Záhřebu,“ řekl Zlatko Hasanbegović, ministr kultury chorvatské vlády v jednom z rozhovorů pro chorvatskou televizní stanici RTL. 

Ulice v hlavním městě Chorvatska Záhřebu nese jméno po prvním československém prezidentu Masarykovi do roku 1941, kdy byla přejmenována na ulici Milana Šufflayada. Masarykovo jméno nesla ulice opět od roku 1945.  

Ministr kultury patří i mezi iniciátory nynějšího přejmenování náměstí maršála Tita v centru chorvatského hlavního města na náměstí Chorvatské republiky.

Hasanbegović dodal, že on sám není iniciátorem změny názvu Masarykovy ulice. Podle něj tuto iniciativu přednesl už v roce 1999 někdejší poslanecký klub Chorvatského demokratického společenství (HDZ) na návrh akademika Ranka Marinkoviče.

Témata:  T.G. Masaryk Chorvatsko jména a příjmení

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.