reklama

Irák má 28 milionů obyvatel a necelou pětinu z nich tvoří Kurdové. Autonomii získali po válce v Perském zálivu v 90. letech, kdy byla nad provinciemi obývanými Kurdy zřízena bezletová zóna.

Kurdové se o vznik nezávislého státu snaží od konce první světové války, kdy Blízký východ rozparcelovaly koloniální mocnosti. Oblast obydlená Kurdy je v důsledku toho rozdělena hlavně mezi dnešní Turecko, Irák, Írán a Sýrii.

Irácké vedení referendum označuje za protiústavní. Kurdové podle Bagdádu mají v rámci Iráku dostatečnou politickou a hospodářskou nezávislost. Mají dokonce i své vlastní milice, které samostatně bojují proti IS.

Prezident iráckého Kurdistánu Masúd Barzání v minulosti prohlásil, že hlasování se uskuteční ve stanoveném termínu nehledě na nátlak Bagdádu.

Proti plebiscitu se staví i Turecko a Írán. Obě země se obávají, že vývoj v Iráku posílí separatistické tendence Kurdů na jejich území.