AfD se zřejmě dostane do parlamentu, do vlády s ní ale nikdo nechce

"Jsem si jistý, že dosáhneme dvouciferného výsledku," říká o vyhlídkách AfD Enrico Komning, kandidát v Meklenbursku-Předním Pomořansku, tedy spolkové zemi, kde loni strana poprvé porazila Křesťanskodemokratickou unii (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Stejně jako tehdy sází i letos AfD na jedno téma - migraci.

"Nemůžu propagovat neomezenou migraci a zároveň se snažit udržet fungující sociální stát," je přesvědčen třeba Matthias Arend, třicátník žijící v Sasku-Anhaltsku. Připouští, že migrace v této bývalé východoněmecké spolkové zemi není velkým problémem, mohla by se jím podle něj ale stát.

"Islám patří k Merkelové, ne k Německu," spojil obě témata plakát, s nímž na konci srpna při předvolebním vystoupení šéfky německé vlády v Quedlinburgu protestovala jedna žena.

Frustrace voličů AfD vyplývá podle studie Nadace Hanse Böcklera, zveřejněné v srpnu, z pocitu ztráty kontroly nad vlastním životem, i z pocitu, že stát ztratil kontrolu nad tím, co se děje uvnitř jeho hranic. Důsledkem toho je i ztráta důvěry v politiku jako takovou. "AfD je protestní strana, která je v zásadě proti celé vládní politice," říká k tomu politolog z univerzity v Erfurtu Andreas Anter. Podobně to vidí i jeho kolega z Düsseldorfu Stefan Marschall. "Tito protestní voliči byli před pár lety třeba u Pirátů, ještě předtím u Levice, a teď jsou u AfD," míní.

Zároveň se AfD daří mobilizovat nevoliče a přívržence tradičních stran. "AfD je jako vysavač, který přitahuje nespokojené ze všech ostatních stran," komentuje to Nico A. Siegel, šéf agentury pro výzkum veřejného mínění infratest dimap. Velmi úspěšně takto AfD v posledních letech "vysávala" při zemských volbách, takže je nyní zastoupena ve 13 ze 16 zemských parlamentů.

Ještě před rokem měla AfD v průzkumech 15 procent, nyní zhruba o pět až šest procentních bodů klesla. Podle odborníků to souvisí jednak s tím, že uprchlická politika už není tak silné téma jako loni, jednak s hlubokými rozpory uvnitř strany. Snad nejlépe je charakterizuje vztah předsedkyně strany Frauke Petryové s dvojicí volebních lídrů Alexanderem Gaulandem a Alicí Weidelovou, kteří spolu už několik měsíců nemluví.

V neposlední řadě podle pozorovatelů AfD u části voličů škodí radikální výroky některých straníků. Slova o "kancléřské diktátorce", "zbavování se" politiků jiných stran nebo nutnosti plodit více "německých dětí, abychom se sami zachovali" jsou pro mnohé zřejmě příliš.

Témata:  AfD ,  Angela Merkelová,  volby v Německu