Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Juncker si uvědomuje riziko rozdělování EU, podpořil její jednotu, myslí si Chmelař a Prouza

Jean-Claude Juncker
Jean-Claude Juncker
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - V dnešním projevu se předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker snažil podpořit obraz sjednocené Evropy. Shodují se na tom státní tajemník pro EU Aleš Chmelař i jeho předchůdce Tomáš Prouza. Juncker si podle nich uvědomuje riziko rozdělování Evropské unie na dva celky. 

Chmelař letošní projev Junckera považuje za pozitivní zprávu pro jednotu Evropy. „Jasně ukázal, že si uvědomuje, že EU může ztroskotat na rozdělování východ-západ," myslí si. Prouza v komentáři pro Český rozhlas připomněl, že pro lucemburského politika je místo předsedy komise pravděpodobně poslední výraznou politickou funkcí. „To, co chce za sebou zanechat, je Evropa sjednocená, ne rozdělená," uvedl.

V projevu dnes šéf eurokomise načrtl svou vizi budoucnosti Evropské unie. Vycházel z dříve zveřejněných pěti scénářů vývoje evropské integrace. Přiblížil také plány EK do konce mandátu. Podle Prouzy jsou pro Česko zajímavé zejména ambice v uzavírání obchodních dohod a také snaha posílit kybernetickou bezpečnost. "Nabízí ČR dvě velké šance: jednodušší export CZ zboží a šanci stát se hlavními experty EU pro kybernetickou bezpečnost," uvedl na twitteru.

S tím souhlasí i Chmelař. „Líbí se nám aktivita komise v posílení evropského obchodního programu, jako nejprůmyslovější země EU podporujeme iniciativy k posílení konkurenceschopnosti," řekl s tím, že za důležité považuje také posilování kybernetické bezpečnosti.

Přesto má Chmelař i výhrady. Ne zcela v souladu s českou představou jsou podle něj návrhy na změny institucionálního uspořádání EU. Juncker mluvil například o sloučení funkce předsedy Evropské rady a předsedy Evropské komise. „To je oblast, kde ČR není nakloněná nějakým radikálním změnám," poznamenal.

Pozornost s ohledem na migrační krizi vyvolala Junckerova poznámka o tom, že „Evropa není pevnost" a vždy byla a bude „kontinentem solidarity". Podle Chmelaře však tato slova neznamenají, že by Evropa nabízela otevřenou náruč komukoliv. "Sám Juncker zdůraznil, že ten, kdo je v Evropě nelegálně, se musí vrátit, odkud přišel," upozornil.

Chmelař zdůraznil, že existuje rozdíl mezi ochranou válečných a politických uprchlíků a ekonomickou migrací. „To, že velkou většinu migrantů nepřijímáme, vyplývá z faktu, že nemají nárok na azyl. Tento postup je v souladu s mezinárodními závazky a vyplývá z hodnot ČR jako demokratického státu," uvedl. "Stejně tak vyplývá z mezinárodních závazků, že ten, kdo má právo na azyl, má také právo dostat se do Evropy," dodal.

Témata:  Jean-Claude Juncker EU Tomáš Prouza

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.