Německo chce sjednotit dávky pro uprchlíky v celé EU. Kolik by to stálo?

Zásadní otázkou tak zůstává, jaká bude výše příspěvků? Český zákon o azylovém řízení hovoří přesně, pokud je žadatel ubytován v přijímacím středisku, pak může dostat 30 korun na den. V pobytovém příspěvku je to pak 3410 korun na měsíc, což se rovná příspěvku životního minima pro občana státu. Uprchlíci si musí hradit stravu ze svého, ale ubytování je jim poskytnuto zdarma. V případě udělení azylu získá žadatel stejná práva a povinnosti jako občan ČR, tudíž může zažádat o sociální podpory jako každý jiný.

Na Slovensku je proces udělení azylu podobný jako u nás, ale denní příspěvek je pouze 40 centů (11 korun), to je něco málo přes 300 korun měsíčně. V případě úspěšné žádosti mohou požádat o podporu v nezaměstnanosti nebo získat jednorázový příspěvek kolem 300 eur. V Maďarsku nejsou také příliš velkorysí, uprchlíkům dají desetinu podpory v nezaměstnanosti (550 korun měsíčně). Po získání azylu však můžou dostat až 8000 korun měsíčně po dobu půl roku.

Není tak divu, že migranti považují postkomunistické země za tranzitní. Stačí překročit hranice a mají již nárok na mnohonásobně vyšší částky. Většina míří do Německa, přitom ani v Rakousku se nemají tak špatně. Vídeň vyplácí migrantům zhruba 50 eur kapesného na měsíc a dalších 5 eur denně, pokud se stravují sami. Měsíčně tak získají 5500 korun. Pokud si musí hradit i bydlení, pak je to 3250 korun na měsíc plus dalších 5700 korun na jídlo. Získat můžou i příspěvky pro děti, včetně peněz na oblečení a výdaje na vzdělávání.

Odborníci tvrdí, že velmi oblíbené země jako Německo nebo Nizozemí nejsou finančně zas tak moc štědří. Pro muslimské uprchlíky je však lákavé, že zde existuje již menšina stejného vyznání, mají zde založené náboženské obce a komunity, tudíž se nově příchozí nemusí cítit jako cizí prvek ve společnosti. V Nizozemí získává kromě ubytování žadatel oficiálně jen příspěvek na jídlo, je jim ale umožněno pracovat ještě před (ne)udělením státní ochrany.

V Německu stát uprchlíkům hradí ubytování i stravu, a k tomu jim dává přibližně 3800 korun na základní potřeby. Po třech měsících mají nárok již na zhruba 5900 korun. V případě schválení žádosti mohou získat příspěvek až 10 tisíc korun měsíčně. Německo dále nabízí i příspěvky na děti. Velká Británie je další vysněnou zemi, kde vláda ubytovává žadatele přímo do bytů a nájemné hradí za ně. Týdně pak získají necelých 1400 korun.

Vůbec nejštědřejší je Švédsko, kam po Německu míří nejvíce uprchlíků. Zde dostávají azylanti zhruba 70 korun denně, pokud si chtějí sami hradit jídlo, pak něco přes 200 korun denně. Nejatraktivnější je však dvouletý integrační program, kde kromě hodin švédštiny získají příspěvek až ve výši 19 500 korun měsíčně. Pokud i to by bylo málo, pak je otevřená možnost přídavků na děti nebo ubytování.

Není tak jasné, jak vysoké by měly být příspěvky, pokud ke sjednocení dojde. Pokud vezmeme průměr nejvyšších dávek ze Švédska (19 500 korun) a nejnižších ze Slovenska (300 korun), pak by výsledná částka činila ani ne 10 tisíc korun měsíčně. Skandinávská země by jistě ušetřila, jenže Česká republika by musela uprchlíkům vyplatit třikrát více. Politici se tak staví k návrhu velmi skepticky. Podle Lenky Kohoutové (za ODS) nelze dopustit, aby měli uprchlíci lepší sociální podporu než občané státu.

Témata:  uprchlíci,  sociální dávky,  Německo,  EU