Berlín - O vítězství CDU/CSU v německým parlamentních volbách pochybuje jen málokdo, zajímavý však může být souboj o další místa. Svobodná demokratická strana (FDP), Zelení a Levice se spolu s Alternativou pro Německo (AfD) dle médií utkají o třetí pozici.
I když se žádná z trojice stran v preferencích nepohybuje nad deseti procenty, mají dvě z nich - FDP a Zelení - šanci usednout v příští vládě.
"Všechny tři se snaží prosazovat svá témata, Zelení ekologii, Levice sociální spravedlnost a liberálové pro sebe objevili téma digitalizace," zařazuje programově strany politolog z univerzity v Düsseldorfu Stefan Marschall. Jeho kolega z univerzity v Erfurtu Andreas Anter zase upozorňuje, že především svobodní demokraté a Zelení se v posledních letech hodně přiblížili.
"U Zelených a FDP jsou dnes nepatrné, možná estetické rozdíly," míní. "Levice je z této trojice stranou, která teď dělá nejsilnější opoziční politiku," podotýká politoložka z univerzity v Tübingenu Gabriele Abelsová.
Právě Levice si zatím z uvedených tří stran může dělat šance na nejlepší volební výsledek. Průzkumy jí přisuzují mezi devíti až deseti procenty hlasů. Strana vedená dvojicí volebních lídrů - Sahrou Wagenknechtovou a Dietmarem Bartschem - se je snaží získat třeba sliby výrazného zvýšení minimální mzdy, zavedení minimálního důchodu nebo milionářské daně. Zároveň odmítá chystané dohody o volném obchodu či o zvyšování obranného rozpočtu a prosazuje užší vztahy s Ruskem.
Stejně jako před čtyřmi lety může Levice počítat s tím, že se jí na východě Německa dostane výrazně vyšší podpory než v jeho západní části.
Opačně jsou na tom svobodní demokraté a Zelení. "FDP je na východě prakticky bezvýznamná, má kolem čtyř, pěti procent," říká politolog Anter. "To samé platí pro Zelené," popisuje. Obě strany tak musí hlasy získávat především v bývalé západní části Německa, kde jsou o poznání silnější.
Svobodným demokratům mají volby pomoci zapomenout na trauma z roku 2013, kdy se poprvé od druhé světové války do parlamentu nedostali. Strana se tehdy po výsledku 4,8 procenta ocitla jak mimo vládu, tak mimo Spolkový sněm.
FDP, která byla v minulosti členkou mnoha kabinetů jak s konzervativní unií CDU/CSU, tak s SPD, věří, že jí k dosažení cíle pomůže i výrazná kampaň šitá na míru jejímu šéfovi Christianu Lindnerovi. Programově chtějí liberálové zaujmout například slibem daňových úlev ve výši kolem 30 miliard eur ročně, snížením byrokratické zátěže nebo založením digitálního ministerstva. V průzkumech mají okolo osmi až deseti procent.
Zhruba o procento níže se pohybují Zelení, kteří ve Spolkovém sněmu zasedají nepřetržitě od roku 1983. Strana, která v posledních volbách získala 8,4 procenta hlasů, sází na duo Cem Özdemir, Katrin Göringová-Eckardtová a na tradiční ekologická témata.
Témata: volby v Německu, Německo, Alternativa pro Německo (AfD), Sociálnědemokratická strana Německa (SPD), Křesťanskodemokratická konzervativní unie CDU/CSU
Související
23. února 2025 20:41
23. února 2025 13:59
23. února 2025 8:22
17. února 2025 10:27
13. února 2025 18:28
23. srpna 2024 22:07
