Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Odveta za test KLDR: Jižní Korea odpálila dvě balistické střely

Jižní Korea, ilustrační foto
Jižní Korea, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Pchjongjang/Tokio - Severokorejská raketa dnes přeletěla již pošesté v historii japonské území a ze všech těchto testů doletěla nejdále - 3700 kilometrů. Mohla by tak například zasáhnout americký ostrov Guam. Jižní Korea dnes v reakci poblíž hranic s KLDR odpálila dvě balistické střely.

Podle jihokorejského ministerstva obrany jedna z jihokorejských raket spolehlivě zasáhla cíl v Japonském moři, druhá spadla do vody v počáteční fázi letu. Informovala o tom jihokorejské tisková agentura Jonhap.

KLDR dnes časně ráno místního času (kolem čtvrteční půlnoci SELČ) odpálila raketu z pchjongjangské čtvrti Sunan na severu severokorejské metropole. Raketa letěla východním směrem, přeletěla japonský ostrov Hokkaidó a dopadla do Tichého oceánu.

Podle agentury Jonhap odpálila jihokorejská armáda rakety vlastní výroby několik minut po vypuštění severokorejské střely. Simulovaný protiútok nařídil jihokorejský prezident Mun Če-in.

KLDR testuje rakety od 80. let. Výběr událostí

1984 - KLDR poprvé otestovala raketu Hwasong-5 (Scud-B).

31. srpna 1998 - KLDR poprvé vypálila přes Japonsko raketu Tepodong-1, vícestupňovou balistickou raketu středního doletu. Vyvinuta byla v roce 1995, měla dolet až 2300 kilometrů a dopadla ve vzdálenosti na 1600 kilometrů. Pchjongjang tvrdil, že raketa vynesla na oběžnou dráhu družici Kwangmjongsong-1, důkazy pro to ale neexistují.

10. ledna 2003 - Severokorejský režim odstoupil od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) a den poté pohrozil, že ukončí své jednostranné moratorium na zkoušky balistických střel, pokud USA nezlepší vzájemné vztahy.

5. července 2006 - Severní Korea zkušebně odpálila několik raket včetně obávané mezikontinentální střely Tepodong-2 s možným doletem až 6000 kilometrů. Ta ale krátce po startu explodovala.

5. dubna 2009 - KLDR odpálila raketu, která podle severokorejské tiskové agentury KCNA vynesla na oběžnou dráhu komunikační družici Kwangmjongsong-2. Podle Soulu se ale jednalo o test třístupňové rakety dlouhého doletu Tepodong-2. Její první část spadla podle plánu do Japonského moře, asi 500 kilometrů od odpalovací rampy Tonghe. Druhá část přeletěla Japonsko a skončila v Tichém oceánu asi 3200 kilometrů od místa startu, a pravděpodobně s sebou vzala i třetí část se svým nákladem.

12. prosince 2012 - KLDR vypustila balistickou raketu Unha-3, což je verze rakety Tepodong-2, která vynesla na oběžnou dráhu kolem Země družici Kwangmjongsong-3 (Jasná hvězda). Raketa, která přeletěla nad japonským ostrovem Okinawa, se ale podle expertů nevrátila do zemské atmosféry.

7. února 2016 - KLDR odpálila raketu dlouhého doletu se satelitem. Její dráha směřovala nad jihojaponský ostrov Okinawa.

3. srpna 2016 - Severní Korea odpálila směrem na východ balistickou raketu, která podle USA a Japonska dopadla do japonských výsostných vod. Raketa urazila 1000 kilometrů.

4. července 2017 - Severní Korea oznámila, že vůbec poprvé úspěšně vyzkoušela mezikontinentální balistickou raketu, která může být schopna zasáhnout Aljašku. Střela Hwasong-14 letěla 39 minut a dosáhla výšky 2802 kilometrů. Odborníci se liší v odhadech dosahu rakety. Podle některých z nich by nová balistická střela mohla mít dosah přes 8000 kilometrů, což představuje hrozbu pro značnou část americké pevniny. Střízlivější odhady stanovují dosah střely na 6700 kilometrů; v tom případě by mohla raketa zasáhnout Aljašku.

29. srpna 2017 - Raketa, kterou odpálila Severní Korea z místa nedaleko Pchjongjangu, přeletěla Japonsko a ve vzdálenosti asi 2700 kilometrů dopadla do Tichého oceánu zhruba 1180 kilometrů východně od ostrova Hokkaidó.

Témata:  Jižní Korea Severní Korea severokorejské zbraně

Související

Aktuálně se děje

2. srpna 2025 8:51

Laďka Něrgešová není sama. Kolik lidí slyší zdrcující verdikt lékařů?

Laďka Něrgešová se od lékařů dozvěděla zdrcující zprávu. á v hlavě nádor zvaný glioblastom. Jde o rychle rostoucí nádor centrálního nervového systému, který vzniká z podpůrných buněk nervové tkáně. V Česku je přitom ročně diagnostikováno přibližně 350 případů glioblastomu, nádoru, jehož léčba je mimořádně obtížná. Hlavním problémem je, že nádorové buňky rychle prorůstají do zdravé mozkové tkáně, což znemožňuje jejich úplné chirurgické odstranění. Tento typ nádoru má také vysokou pravděpodobnost recidivy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy