Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Konec krize? Viníci budou potrestáni, návrat Rohingů se řeší, prohlásila Su Ťij

SuŤij, Aun Schan, barmská disidentka
SuŤij, Aun Schan, barmská disidentka
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Neipyijto - Barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij dnes poprvé promluvila k národu v souvislosti s uprchlickou krizí. Odsoudila jakékoli porušování lidských práv a uvedla, že její vláda je připravena začít s prověřováním rohingských uprchlíků, aby se mohli vrátit.

Organizace spojených národů či organizace Amnesty International označují dění kolem Rohingů za etnickou čistku ze strany barmské armády.

"Budeme stíhat všechny, kdo jednají v rozporu se zákony naší země a porušují lidská práva, nehledě na jejich víru, rasu či politickou příslušnost," prohlásila držitelka Nobelovy ceny za mír.

"Jsme znepokojeni tím, že tolik muslimů prchá přes hranici do Bangladéše. Chceme zjistit, proč k tomuto exodu dochází" uvedla v televizním projevu v angličtině. "Hluboce soucítíme s utrpením všech, kdo byli do tohoto konfliktu zavlečeni," řekla Su Ťij.

Dodala, že od 5. září na západě Barmy nedochází k žádným ozbrojeným střetům, ani zde vojáci neprovádí pročišťovací operaci.

Témata:  Aun Schan SuŤij,  Rohingové,  Barma,  Bangladéš

Aktuálně se děje

27. září 2026 16:32

Odchod z domova? Tereza Kostková přiznala trápení

Herečka a moderátorka Tereza Kostková se vyrovnává s novou životní etapou spojenou s osamostatňováním svého syna. Její devatenáctiletý syn Antonín se nedávno přestěhoval k prarodičům. Ačkoli padesátiletá umělkyně synovo rozhodnutí přijala jako přirozenou součást dospívání, jeho odchod z domova ji bolel. Změnu v intenzitě jejich vzájemných setkání i důvodů, kvůli kterým ji syn potřebuje, však vnímá jako pochopitelný vývoj.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.