Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kanadští zákonodárci odsouhlasili odebrání Su Ťij občanství

SuŤij, Aun Schan, barmská disidentka
SuŤij, Aun Schan, barmská disidentka
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Kanadští zákonodárci se ve čtvrtek jednomyslně vyslovili pro odebrání čestného kanadského občanství barmské vůdkyni a nositelce Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij.

Důvodem jsou zločiny páchané v Barmě na muslimské menšině Rohingů. Kanada Su Ťij udělila čestné občanství v roce 2007. Agentura Reuters připomíná, že k faktickému odebrání čestného občanství dojde pouze, pokud rozhodnutí schválí i Senát.

Kanadský premiér Justin Trudeau ve středu novinářům řekl, že je připraven zvážit možnost odebrat Su Ťij čestné občanství. Zároveň ale zdůraznil, že tento krok neukončí krizi, která přinutila v důsledku vládní perzekuce více než 700.000 Rohingů uprchnout z Barmy.

Kanadská ministryně zahraničí Chrystia Freelandová jednomyslné rozhodnutí zákonodárců označila za významné. Schválení návrhu bylo reakcí na to, že "Su Ťij stále neodsoudila genocidu Rohingů, zločin páchaný armádou, se kterou se dělí o moc," citovala agentura Reuters mluvčího Freelandové Adama Austena.

Dolní komora kanadského parlamentu minulý týden jednomyslně schválila rozhodnutí označit vraždy Rohingů v Barmě za genocidu.

Američtí vládní vyšetřovatelé minulý měsíc oznámili, že barmská armáda je zodpovědná za hromadné vraždy, skupinové znásilnění a další zvěrstva páchané na etniku Rohingů a uvedli, že vše bylo "podrobně naplánované".

Témata:  Aun Schan SuŤij,  Kanada,  Barma

Aktuálně se děje

25. září 2026 17:24

Salmonelou na pražské škole se zabývá kriminálka. Mohl se stát trestný čin

Pražští kriminalisté se začali zabývat případem hromadné nákazy salmonelou na jedné z pražských základních škol. Panuje podezření, že došlo ke spáchání trestného činu. Případnému viníkovi hrozí i trest odnětí svobody. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.