Důvodem jsou zločiny páchané v Barmě na muslimské menšině Rohingů. Kanada Su Ťij udělila čestné občanství v roce 2007. Agentura Reuters připomíná, že k faktickému odebrání čestného občanství dojde pouze, pokud rozhodnutí schválí i Senát.
Kanadský premiér Justin Trudeau ve středu novinářům řekl, že je připraven zvážit možnost odebrat Su Ťij čestné občanství. Zároveň ale zdůraznil, že tento krok neukončí krizi, která přinutila v důsledku vládní perzekuce více než 700.000 Rohingů uprchnout z Barmy.
Kanadská ministryně zahraničí Chrystia Freelandová jednomyslné rozhodnutí zákonodárců označila za významné. Schválení návrhu bylo reakcí na to, že "Su Ťij stále neodsoudila genocidu Rohingů, zločin páchaný armádou, se kterou se dělí o moc," citovala agentura Reuters mluvčího Freelandové Adama Austena.
Dolní komora kanadského parlamentu minulý týden jednomyslně schválila rozhodnutí označit vraždy Rohingů v Barmě za genocidu.
Američtí vládní vyšetřovatelé minulý měsíc oznámili, že barmská armáda je zodpovědná za hromadné vraždy, skupinové znásilnění a další zvěrstva páchané na etniku Rohingů a uvedli, že vše bylo "podrobně naplánované".
