Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nobelova cenu za mír? Su Ťij o ni přijít nemůže, tvrdí výbor

Slavnostní udílení Nobelových cen (foto: Alexander Mahmoud)
Slavnostní udílení Nobelových cen (foto: Alexander Mahmoud)
Foto: Nobel Media AB

Oslo - Barmské vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij nebude a ani nemůže být odňata Nobelova cena za mír. Su Ťij, která vede barmskou vládu a Nobelovu cenu dostala v roce 1991 ještě jako disidentka, čelí už od loňska palbě kritiky za to, že se nevyslovuje proti počínání armády v barmském Arakanském státě.

Norský Nobelův výbor věc projednával ve světle pondělní zprávy vyšetřovatelů OSN, podle nichž se barmští vojáci dopouštějí masového vraždění a znásilňování menšinových Rohingů s "genocidním záměrem".

"Je důležité mít na paměti, že Nobelova cena, ať už za fyziku, literaturu nebo mír, je udělována za určité úsilí nebo výsledek v minulosti, hodné ocenění," řekl dnes tajemník norského Nobelova výboru Olav Njölstad.

"Aun Schan Su Ťij Nobelovu cenu dostala za svůj boj za demokracii a svobodu až do roku 1991, kdy ocenění získala," dodal Njölstad. Kromě toho pravidla Nobelových cen neumožňují ocenění odebrat, dodal tajemník.

Barmské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. Poté co rohingští povstalci loni v srpnu zaútočili v barmském Arakanském státě na řadu policejních stanovišť, armáda zahájila proti příslušníkům této menšiny tažení. Od té doby z Barmy do sousedního Bangladéše uprchlo asi 700.000 Rohingů, kteří tam nyní žijí v uprchlických táborech.

Témata:  Aun Schan SuŤij Nobelova cena Barma

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:50

Počasí v Česku bude tropické. Nejvíce se ochladí po ránu v údolích

Na škaredé letní počasí si mnozí lidé stěžovali v nedávné době. Tento týden bude úplně jiný. Do Česka totiž dorazí tropy, které vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Víkend má znamenat návrat k příjemnějším teplotám. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.