Angelu Merkelovou čekají těžké časy?: Volby otřásly jejím sebevědomím

Sociální demokraté Martina Schulze byli první, kteří radši dali ruce pryč od další vlády s Angelou Merkelovou. Strana po zveřejnění prvních povolebních odhadů prohlásila, že půjde do opozice, zbývá tak jediná možná trojkoalice s CDU a CSU společně se Zelenými a Svobodnými demokraty.

Martin Schulz na rovinu novinářům řekl, že Merkelová zažila největší propadák. To jsou silná slova od někoho, jehož strana získala jeden z nejhorších volebních výsledků v historii, nicméně špetka pravdy na tom bude. Odborníci také varují, že kancléřka slíbila v kampani lepší Německo, aniž by prozradila konkrétní plány, jak toho dosáhnout. Následující období tak otestuje, zda může splnit svoje sliby.

Politologové upozorňují, že oproti roku 2013 klesla podpora CDU a CSU o více než 20 procent, a přitom čísla hovoří o lepší životní úrovni Němců, než tomu bylo během minulých voleb. Nejen uprchlická krize, ale i otázky spojovány s identitou Němců včetně veřejného přiznání, zda islám k německé kultuře patří, uštědřily Merkelové jisté rány.

Letos se do parlamentů dostalo sedm různých stran, můžeme proto očekávat rozličnost názorů. Příchod AfD nezůstane bez povšimnutí, ti se navíc ani netají tím, že hodlají dále útočit a provokovat větší strany. Oslabení Merkelové taky pozastaví připravované plány na reformu Evropské unie, kterou předložil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Na druhou stranu ale můžeme očekávat větší tlak na členské státy EU v otázkách přerozdělování uprchlíků. Z tábora křesťanských demokratů se ozývá, že za vzestup AfD částečně můžou východní země jako je Česká republika, Polsko nebo Maďarsko, které tak vehementně odmítají přijímání azylantů. Podle nich kdyby Evropa zůstala jednotná, pravice by nikdy tolik neposílila, a teď nastává čas odplaty.

Témata:  volby v Německu,  Německo,  Angela Merkelová