V Bundestagu usedne i Čech Bystroň. Bojovník proti migrantům, ekonom a euroskeptik

Bystroň kandidoval ze čtvrtého místa bavorské kandidátky AfD. Strana se stala prvním krajně pravicovým subjektem, který do německého parlamentu vstoupil od konce druhé světové války. Bystroň do svých šestnácti let žil v Česku, poté se s rodiči přestěhoval do bavorské metropole Mnichova. Tam vystudoval ekonomii.

V čele bavorské buňky AfD je od roku 2015, kdy se do čela strany dostal dle svých slov poté, co se vymezil vůči odcházejícímu zakladateli Berndovi Luckemu. V Německu jde přitom o minimálně kontroverzního politika. 

Podle německého Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) prý Bystroň opakovaně vyjádřil sympatie krajně pravicovému hnutí Identitární hnutí Bavorska (IBB). Toto hnutí podle úřadu „vykazuje silnou příbuznost s nacionalistickou ideologií krajní pravice". Podle předsedy bavorského Zemského úřadu pro ochranu ústavy (LfV) Burkharda Körnera Bystroň v minulosti označil IBB za „skvělou organizaci", jejíž akce jsou „inteligentní" a zasluhují respekt. „AfD musí být ochranným štítem Identitárního hnutí," citoval Körner Bystroně.

Bystroně loni v květnu přijal mluvčí českého prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček a pochválil ho za to, že podporuje "odmítavý postoj prezidenta k migračním kvótám." V několika rozhovorech pro česká média Bystroň varoval Čechy, aby si přijetím uprchlíků nezavlekli do země teroristy.

Podle informací MF Dnes se měl Bystroň podílet na přípravách vzniku nové strany po zrušení Bloku proti islámu Martina Konvičky. Bývalý Blok měl v roce 2016 začít vyjednávat právě s bavorskými zástupci AfD, jejichž šéfem je právě Bystroň. V rozhovoru pro Blesk ale Bystroň uvedl, že Konvička není adekvátní partner pro jednání o vzniku jakési české Alternativy. V tom se shodl s exprezidentem Václavem Klausem, který je fanouškem německé Alternativy. 

Sám Bystroň se svými protiimigrantskými názory netají. Pro Literární noviny sepsal před volbami úvahu o tom, jak asi volební klání dopadne. "A tak se němečtí voliči doklopýtají k volebním urnám a zvolí si na další čtyři roky Angelu Merkelovou. Ta si pak bude moct vybrat mezi SPD, FDP a Zelenými, kterou z těchto tří se nabízejících zlikviduje tím, že ji vezme do vlády. Pro voliče bude výsledek zcela lhostejný, protože všechny tyto strany se v podstatných otázkách dnešní doby nijak neliší. I proto spolu tvoří v zemských parlamentech koalice v libovolných kombinacích. V opozici budou určitě komunisté a AfD. Otázkou je, jak silná tato opozice bude," napsal. 

Dle jeho slov stojí Evropa a Německo na pomyslné "křižovatce dějin". "V příštích čtyřech letech se bude rozhodovat o osudu eura, o nenávratném předání podstatných částí státní suverenity na EU, o dalším masivním omezování svobod a práv občanů a hlavně o dalším průběhu stěhování národů z Afriky a Blízkého východu do Evropy. Německo se už teď potýká s negativními průvodními jevy migrantské vlny z roku 2015, jako je zvýšená kriminalita, drasticky zvýšené zatížení systému sociálního zabezpečení a samozřejmě i s islamistickým terorismem," domnívá se. 

Témata:  Petr Bystroň,  Německo,  volby v Německu,  AfD