Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Europarlament bude ve středu diskutovat o násilí při katalánském referendu

Evropská Unie
Evropská Unie
Foto: European Union

Štrasburk - Evropský parlament dnes v úvodu svého plenárního zasedání mimořádně zařadil do programu diskusi o násilnostech provázejících nedělní kontroverzní referendum o nezávislosti v Katalánsku; poslanci se tomuto bodu budou věnovat ve středu.

Čeští europoslanci oslovení se v názoru na události v severošpanělském autonomním regionu neshodují: část hovoří o tom, že násilí jen podpoří separatisty, další připisují odpovědnost za vyhrocení situace katalánské vládě.

„Prvně bych chtěl jednoznačně odsoudit postup katalánské vlády, které se rozhodla přes soudní zákaz uspořádat referendum, a tím de facto vyeskalovat celou situaci. Nedodržením zákazu u mě ztratila katalánská vláda jakoukoliv legitimitu, protože namísto vyjednávání se španělskou vládou zvolila opět nátlak, který bude mít za následek odmítnutí jakékoliv samostatnosti Katalánska," uvedl lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Podobně to vidí i Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). „Pochopitelně hlavní odpovědnost je na katalánské regionální vládě, která referendum vyhlásila, i když věděla, že není legální," uvedla, ale zároveň poznamenala, že v demokratické společnosti je třeba jiných prostředků a dialogu než policejní zásahy. „Vyzývám vlády v Madridu i v Barceloně, aby jednaly a našly k sobě cestu," dodala.

Počínání španělské policie je podle Zdechovského potřeba rozhodně prověřit. V této souvislosti poslanec varoval před hodnocením pouze na základě fotografií a videí, neboť je nutné vidět situaci v celém kontextu.

S postupem španělské vlády nesouhlasí europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). „Zásah centrální španělské vlády během nedělního referenda v Katalánsku považuji za hrubou politickou chybu, nepřijatelnou z lidského hlediska," sdělila. Obává, že zásah ještě více emočně vyhrotí katalánskou otázku a přispěje k prohloubení nedůvěry.

Témata:  Katalánsko referendum Španělsko Evropský parlament EU

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2024 12:55

Kolik to stálo? Král Karel III. a dvě miliardy utracené po smrti Alžběty II.

Když v září 2022 zemřela všemi milovaná královna Alžběta II., tak v Británii nezavládlo bezvládí. Trůnu se ujal její syn Charles pod panovnickým jménem Karel III. Na oficiální korunovaci si však musel počkat až do května 2023. Stejně jako si britští daňoví poplatníci museli do těchto dní počkat na účet za korunovaci. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy