Jak by vypadala válka mezi USA a Ruskem? Jaderné střely nad hlavami, Evropa spálená na prach

To, že by spory o Ukrajinu vyvolaly válku mezi USA a Ruskem, je dnes už velmi nepravděpodobné. Na druhou stranu je však členem NATO mnoho států sousedících s Ukrajinou (například Polsko, Rumunsko, Slovensko a Maďarsko) a nesmíme zapomínat ani na Baltské státy, o nichž se neustále hovoří jako o možných cílech další ruské expanze.

Pokud by se některý z těchto států rozhodl Ukrajině pomoci a dostal by se tak do války s Ruskem, mělo by NATO povinnost zasáhnout. To samé by platilo, i pokud by se Rusko rozhodlo jeden z těchto států obsadit (i když to je velmi nepravděpodobné). Pokud jsme se něco naučili z první světové války, je to fakt, že obrovské krvavé konflikty mohou vzniknout i z těch nejmenších neshod.

Pokud bychom nad tímto uvažovali během studené války, asi bychom si představovali něco jako souboj mezi King Kongem a Godzillou – která velmoc by zvítězila ve finálním souboji na život a na smrt? Rusko ale není Sovětský svaz a vývoj vojenských technologií neustal v roce 1991.

USA je mnohem bohatší než Rusko a utrácí více peněz za armádu a vývoj technologií. To ovšem neznamená, že by USA válku vyhrálo levou zadní – jak se naučil již Napoleon i Hitler, Rusko je ochotno obětovat vše za vítězství na vlastní půdě.

Jeden z možných scénářů je atomová válka. USA i Rusko ve svém arzenálu mají nespočet jaderných hlavic, které jen čekají na vypuštění – USA jich má 7700 a Rusko 8500 (jak tedy vidíte, Rusko je na tom v tomhle ohledu o něco lépe). Pokud přidáme ještě další světové mocnosti, Čína má 250 jaderných hlavic, Francie 300 a Spojené království 225. Co to znamená? Pokud by došlo k atomové válce, jednalo by se o totální masakr, destrukci prakticky všeho, co by stálo v cestě.

Další možností je konvenční válka ve východní Evropě. Předpokládejme, že USA a Rusko spolu bojují na východní frontě s tím, že USA má podporu NATO. Rusko by ovšem mělo výhodu domácího prostředí a většinu svých sil již na místě – a posily by čekaly hned za dveřmi. Nesmíme ale zapomínat ani na to, že NATO by Rusko mělo prakticky obklíčeno ze všech stran.

Důležitým faktorem by bylo i to, že ruská a americká armáda se navzájem velmi dobře znají – spolupracovaly spolu na obrovském počtu misí po celém světě a znají tak navzájem své taktiky, slabiny a výhody. Něco podobného se v žádné válce ještě nevyskytlo a nedá se tedy přesně předpokládat, jaké by to mělo následky.

Poslední možností je válka pomocí prostředníků. Tento scénář by ze všech těch špatných byl asi nejlepší – to ovšem neznamená, že by sebou nenesl obrovské množství obětí na lidských životech. Podobnou věc jsme zažili již v Afghánistánu a Vietnamu – USA (a možná i NATO) by financovalo ukrajinskou armádu a Rusko by zase podporovalo pro-ruské separatisty, kteří by bojovali pomocí guerillové války. Ostatní státy by tak války byly ušetřeny a USA by mělo nad Ruskem výhodu. Z Ukrajiny by se však stalo bojiště dvou velkých světových mocností a není snad třeba připomínat, jak dopadla válka ve Vietnamu.

Témata:  USA,  Rusko,  válka,  Ruská armáda,  U.S. ARMY