reklama

Zasažena jsou především velká města. Celoevropsky klesá podíl bydlení v osobním vlastnictví, snižuje se podíl sociálního a dotovaného bydlení, roste počet bezdomovců a domácností, které jsou na bydlení nuceny vynakládat více než 40 procent svých příjmů.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém zářijovém projevu o stavu Evropské unie hovořil o obnovení hospodářského růstu. Prezident Housing Europe Cédric Van Styvendael ale deníku Le Monde řekl, že "většiny Evropanů se kvůli přemrštěné ceně bydlení prosperita netýká".

Například ve Francii se v letech 1998 až 2017 zvýšila cena nemovitostí 2,5krát, zatímco platy vzrostly jen 1,5krát. EU stanovila roční práh růstu cen nemovitostí na šest procent po očištění od inflace. Loni jej překročilo 12 členských států v čele s Českou republikou (11 procent), následovanou Maďarskem (9,7 procenta) a Litvou (9,5 procenta).

Nejmasivnější nárůst zažívají ceny nemovitostí v hlavních městech, kam se lidé stěhují za prací, ale nemohou zde nalézt cenově dostupné bydlení. Zdražování bydlení tak vyvolává enormní přesun bohatství od chudých k bohatým, od mladých ke starým," poukazují autoři studie.

Celých 11,3 procenta domácností v EU vynakládá na bydlení více než 40 procent svého rozpočtu. V Řecku je to 41 procent, v Německu a Dánsku přes 15 procent.

Celoevropsky v letech 2007 až 2016 klesl počet obyvatel, kteří bydlí za zvýhodněný nájem, na 10,9 ze 14,6 procenta. A na 12,6 procenta z 19,9 procenta se snížil podíl vlastnického bydlení. V České republice bydlí v současné době ve vlastním 22,4 procenta lidí.

Ve Francii v letech 2001 až 2012 vzrostl o 50 procent počet bezdomovců, v Dánsku za roky 2009 a 2015 o 24 procent a v Nizozemsku mezi lety 2013 a 2016 o 24 procent.