reklama

Každé šesté předčasné úmrtí ve světě v roce 2015, tedy asi devět milionů, lze přičíst onemocnění v důsledku znečištění. Uvedl to v posledním čísle zdravotnický týdeník The Lancet.

"Existuje mnoho studií týkajících se znečištění, ale nikdy nevyvolaly takovou pozornost jako například AIDS nebo změna klimatu," uvedl epidemiolog a hlavní autor studie Philip Landrigan z newyorské lékařské fakulty Icahn School of Medicine at Mount Sinai. V této studii byla poprvé porovnána data o nemocech a úmrtích způsobených rozličnými formami znečištění.

Na Zemi je stále spousta potenciálních toxinů, neboť dosud byla testována toxicita jen necelé poloviny z 5000 chemikálií, které se do životního prostředí dostaly po roce 1950.

Znečištěním trpí především ti nejchudší. Z hlediska jednotlivých zemí je nejhorší situace v Indii, kde lze dopadům životního prostředí přičíst každou čtvrtou předčasnou smrt, nebo-li 2,5 milionu osob (2015). Na druhém místě je Čína s každým pátým předčasným úmrtím - jde o více než 1,8 milionu lidí. Těsně následují Bangladéš, Pákistán, Severní Korea, Jižní Súdán a Haiti.

Přesto, že zmíněný odhad devět milionů je zdrženlivý, i tak je toto číslo 1,5krát vyšší, než počet lidí, které zabilo kouření, a třikrát vyšší v porovnání s AIDS, tuberkulózou a malárií dohromady. Na silnicích umírá šestkrát méně lidí a ve válkách 15krát méně.

Zpráva poukazuje rovněž na ekonomické dopady. Lidé, kteří jsou nemocní nebo zemřou, nemohou přispívat do ekonomiky. Studie cituje data americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), podle níž USA od roku 1970, kdy Kongres přijal zákon o čistotě ovzduší, získaly 30 dolarů na každý dolar vynaložený na kontrolu ovzduší. Odstranění olova z benzínu přineslo americké ekonomice od roku 1980 v souhrnu dalších šest bilionů dolarů.

Jak uvedl představitel Světové banky Ernesto Sánchez-Triana, vazba mezi znečištěním a chudobou je zcela zřetelná a kontrola znečištění by pomohla řešit mnoho dalších problémů, od změny klimatu až po podvýživu.

reklama