reklama

Udělení azylu se nezdá pravděpodobné a v Evropské unii, kam Španělsko i Belgie patří, k tomu není podobný precedent, píše katalánský deník La Vanguardia.

Podle Všeobecné deklarace lidských práv OSN i podle Charty základních práv EU má právo na azyl každý, kdo čelí politické perzekuci ve své zemi. Udělení azylu je svrchovaným právem úřadů osloveného státu. Pro občany třetích zemí má unie takzvaná dublinská pravidla, zatímco udělení azylu občanovi EU upravuje protokol k amsterdamské smlouvě, platný od prosince 2009.

Tomuto protokolu se také říká Aznarův protokol, podle bývalého španělského premiéra Josého Maríi Aznara, který ustanovení inicioval. Učinil tak kvůli tomu, aby zamezil udělování azylu členům baskické separatistické organizace ETA, což se podle deníku La Vanguardia dělo právě v Belgii. Aznar tak chtěl usnadnit vydávání těchto osob španělským soudům.

V Aznarově protokolu se mimo jiné říká, že členské státy EU se navzájem považují za bezpečné země pokud jde o ochranu lidských práv a svobod. Zvažovat či přijmout žádost o azyl od příslušníka členského státu EU může jiný členský stát jen ve výjimečných případech. Například pokud členský stát přijal na svém území výjimečná opatření, která by pozastavila uplatňování lidských práv. Další možností je, že Rada EU zahájila s členským státem řízení kvůli závažnému porušení úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, principů právního státu či lidských práv.

Podle právních expertů není pravděpodobné, že by Belgie azyl Puigdemontovi udělila. "Musely by existovat závažné známky jeho perzekuce, ale i v tom případě se mi to zdá velmi nepravděpodobné. Teoreticky by to šlo pouze za velmi, velmi výjimečné situace," uvedl v pondělí šéf belgického úřadu pro uprchlíky Dirk Van den Bulcke. Belgický premiér Charles Michel již v neděli vyloučil, že by belgické úřady odvolanému katalánskému premiérovi poskytly azyl.