Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Veselé oslavy dušiček: Mexičané hodují na hrobech, V Nikaragui lidé na hřbitovech i spí

"Dušičky" - Památka zesnulých
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Mexiko - Památku zesnulých si připomínají i v Latinské Americe. Symbolem mexických oslav je figurína Catrina, smějící se kostra s širokým dámským kloboukem s velkými péry, kterou stvořil v roce 1910 mexický grafik a karikaturista José Guadalupe Posada.

Den mrtvých (Día de Muertos) je oslavou, která se stala národním symbolem a od roku 2008 je i na seznamu nehmotného dědictví UNESCO.

V obchodech v Mexiku i dalších zemí Latinské Ameriky se v těchto dnech prodávají barevné lebky, bonbony ve tvaru kostlivců či figurky veselých kostřiček v zářivých barvách. Dalo by se říci, že ve srovnání s americkým Halloweenem, který se slaví v anglosaských zemích 31. října, je latinskoamerická oslava hlavně více barevná.

Den mrtvých je v Mexiku nejoblíbenějším svátkem a slaví se 1. i 2. listopadu, někteří začínají již 31. října. Lidé si doma vytvářejí malé oltáře s fotkami svých zesnulých, jimž i na hřbitov nosí květiny, ale také jídlo či nápoje a rituálně tak na hrobech hodují v kontaktu s jejich dušemi. Ještě dál jdou v Nikaragui, kde se svými předky tráví i noc.

V řadě latinskoamerických zemích hospodyňky v těchto dnech připravují různé pečivo, například "chléb mrtvých" či nápoje, mimo jiné slavná "colada morada", které pak konzumují u hrobů svých zesnulých.

Původ mexických oslav Dne mrtvých sahá více než pět set let zpátky, kdy si původní obyvatele Mexika Aztékové připomínali své mrtvé. Jejich oslavy, při nichž uctívali bohyni Mictecacíhuatl (Dámu smrti) trvaly více než měsíc a konaly se v létě. Španělští dobyvatelé ve snaze oslavu poevropštit spojili ji s katolickou Slavností všech svatých (1. listopadu) a Památkou zesnulých (2. listopadu).

Témata:  Mexiko "svátek zesnulých ""dušičky""" EuroZprávy.cz

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.