Stop mešitám v Německu? Církve se bouří proti plánu AfD

AfD doufá, že se jim prostřednictvím referenda podaří výstavbu nové mešity zablokovat. Návrh, který by hlasování umožnil, už má na stole durynský zemský sněm.

Populistická strana, která získává řady příznivců díky své antiimigrační politice, také svolala protest na centrální náměstí v Erfurtu, v jehož podtitulu se nese heslo „naše země, naše kultura, naše rozhodnutí".

AfD drží v Durynsku první místo mezi politickými stranami. Björn Hocké, muž známý tím, že patří k tvrdému jádru pravicové strany, popsal plánovanou výstavbu mešitu jako „součást dlouhodobého projektu záboru půdy."

Nesouhlasí s ním však zástupci tamních církví. Dvě hlavní církve v Erfurtu naopak tamní muslimskou komunitu i výstavbu novou mešity podpořily. Pozice AfD je „zcela nesrozumitelná", myslí si Winfried Weinrich, vedoucí kanceláře katolické církve v Durynsku. Německá ústava zaručuje právo praktikovat náboženství soukromě nebo veřejně, vysvětluje Weinrich s tím, že tamní muslimské společenství Ahmadiyya má také právo „najít si vhodný prostor pro setkávání a modlitby".

Podobně to vidí také Ilse Junkermannová, vedoucí biskupka protestantské církve ve středním Německu, která řekla, že „ten, kdo zpochybňuje náboženské svobody, by měl přemýšlet o tom, zda stále stojí na pevném základu ústavy". I ona plán na výstavbu mešity podpořila.

Společenství Ahmadiyya plánuje postavit mešitu s ozdobným minaretem, byla by to první mešita postavená v Durynsku. Byla by také teprve třetí v celém bývalém východním Německu mimo Berlín, mešity stojí v Chemnitzu a Lipsku.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že východní Německo je obecně k islámu méně tolerantní než to západní. Na východě, konkrétně v Drážďanech, byla založena například Pegida, která tam každé pondělí pořádá protesty. V Lipsku nedaleko tamní mešity zase nedávno někdo pohodil vepřovou hlavu.

Kvůli nedostatku míst se tamní muslimové na své modlitby schází v prázdných bytech nebo pronajatých obchodních prostorech, které se proměnily v provizorní modlitebny. Kvůli uprchlíkům, kteří jsou často muslimského původu, však tamní komunita tvrdí, že zoufale potřebuje větší a lepší zázemí.

Muslimská komunita Ahmadiyya vznikla na konci 19. století v britské koloniální Indii. Podle listu Rheinische Post je známa pro své poselství míru a tolerance mezi náboženstvími, podporuje také myšlenku oddělení náboženství a státu. Navrhovaná mešita tak čelí kritice, protože nepředstavuje hlavní náboženský proud.

Jamal Malik, profesor islámu na univerzitě v Erfurtu, uvedl, že by se nedivil, kdyby mešitu mnozí uprchlíci nechtěli použít. Poukazuje na to, že Ahmadiyya je spíše malá sekta, která čelí pronásledování v některých částech islámského světa.

AfD nedávno zveřejnila svůj volební program, který obsahuje odstavec o snaze uzákonil zákaz stavby minaretů v Německu. Kromě toho z programu strany vyplývá, že by dovolila policii střílet na migranty v případě, že nelegálně překročí německé hranice.

Není to poprvé, co se politici dostali do sporu s církvemi kvůli muslimům. Vůdce strany AfD Frauke Petry obvinila katolickou církev z „nečestného" zapojení do uprchlické politiky. Na její slova zareagoval kardinál Reinhard Marx, který uvedl, že „každý, kdo uteče do Evropy v obavě o zdraví a život, má právo na naši ochranu a spravedlivé zacházení."

Témata:  muslimové,  Německo,  Alternativa pro Německo (AfD)