Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Macron a Steinmeier otevřeli 1. světové války

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Foto: European Union

Hartmannswiller (Francie) - Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho německý protějšek Frank-Walter Steinmeier dnes otevřeli francouzsko-německé muzeum připomínající padlé za 1. světové války.

Vyzdvihli přitom přátelství mezi oběma zeměmi a vyslovili se pro reformy v Evropě.

"Pouze když Francie a Německo stojí bok po boku, může se Evropa stát úspěšnou skutečností," řekl Steinmeier při slavnostním otevření muzea na alsaském kopci Hartmannswillerkopf (francouzsky také Vieil Armand), kde za 1. světové války padlo na 30.000 francouzských a německých vojáků. Muzeum na kopci, kterému se říkalo "žrout lidí", má symbolizovat usmíření dvou klíčových zemí EU.

"Německo-francouzská svornost je nejpůsobivějším příkladem, co dokáže uvést ve skutečnost naše vůle po míru," prohlásil Macron.

Oba státníci navštívili někdejší zákopy a debatovali se školáky. Žroutem lidí není tento kopec - nacionalismus je žrout lidí," prohlásil Steinmeier o vrcholku v pohoří Vogézy.

Steinmeier odsoudil přehnaný patriotismus a nacionalismus. Každá generace se podle něj musí znovu učit rozlišovat mezi "ideou národa a ideologií nacionalismu". S poukazem na politické strany, jako je Alternativa pro Německo (AfD), německý prezident zdůraznil, že jedna vlast nesmí být stavěna proti druhé a jeden národ nad jiný.

Témata:  Frank-Walter Steinmeier Francie Německo Emmanuel Macron

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.