Válka Ruska a NATO? Moskva má recept na vítězství

Jasná ukázka ruských provokací ovšem nezůstala bez povšimnutí. Otázka je, zda evropská a potažmo celá reakce NATO byla přiměřená. Členské země jako vždy se chytly do pavučin slovních vyhrožování a odsouzení provokací a agrese v médiích, tato odpověď je však dnešní době už spíše zastaralá a působí jako klišé.

Problémem zde totiž není ruská armáda, její modernizace nebo hrozba, že by mohla jednoho dne zabrat zbytek Evropy podobně tak, jak to udělala s Krymem, potažmo doteď je Rusům vytýkáno, že rozvrací stabilitu celé Ukrajiny. Ve skutečnosti, jak mnozí odborníci se domnívají, Moskva se NATO nemůže rovnat, ať už se jedná o počet vojáků a technologie nebo jejich vyspělost.

To však zdaleka neznamená, že by Kreml v případné válce nemohl vyhrát. Putin dobře vidí obrovskou nevýhodu a slabost NATO, členové se navíc svůj nedostatek nesnaží ani zakrývat. Teorie akce a reakce je až příliš přímočará - nadhodíte problém/hrozbu, a pak jen čekáte až ostatní zareagují.

Evropa však už dlouhodobě reaguje příliš předpovídatelně. Její scénář je vždy stejný - odsoudit, ale nic nepodniknout. A tohle si je Kreml až příliš dobře vědom. Čím víc totiž NATO mluví a diskutuje, tím menší je pravděpodobnost, že se do něčeho skutečně pustí. Ve finále by totiž Putinovi stačilo pár let k tomu, aby se unitárnost aliance rozpadla pod tíhou rozdílné argumentace.

Ve vojenském střetu by nejspíš Moskva s NATO prohrála, ale v otázce jednoty má rozhodně navrch. Členské země nejenže si nerozumí, klesá také chuť bojovat a vlády spíše sahají po apatii a odvrácení se od problémů, dokud se jich to samotné nezačne týkat. V případě Ukrajiny či Sýrie bylo navíc jasné, že kdo jedná rychleji, má výhodu.

Kreml totiž doposud neudělal vůbec nic, co by mohlo vyvolat vznětlivou reakci NATO. Alianci se nelíbí všemožné věci, ale zatím se nestalo nic tak hrozného, aby to vyžadovalo sjednocený postup. Jenže tohle je právě taktika Moskvy, kterou můžeme vystopovat již z dob studené války.

Postupně zabírat a upravovat geopolitiku tak, aby se to nikomu nelíbí, ale přesto se držet bezpečně v té hranici, aby nikdo nechtěl zvažovat útok. Než se nadějete, zjistíte, že Rusko máte už všude kolem. A NATO bude moci opět volat po nepřípustných provokacích, ale opět nic neudělá. Nebo by se členové mohly konečně jednou domluvit a ukázat světu, že aliance není jen na ozdobu.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance),  Rusko,  válka