Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kolumbie čelí masivní vlně uprchlíků, Venezuelané prchají z vlastní země

Vlajka Kolumbie
Vlajka Kolumbie
Foto: Pixabay

Caracas - Masový útěk Venezuelanů dělá čáru přes rozpočet Kolumbii. Ta kvůli zvýšeným nákladům na uprchlíky nemá peníze pro slíbené vzdělávací, zdravotní a jiné programy, které pomáhají začlenit do společnosti příslušníky rozpuštěné marxistické povstalecké skupiny Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC).

Ve Washingtonu to v pondělí řekla kolumbijská ministryně zahraničí María Ángela Holguinová.

Kdysi největší a nejobávanější gerila podepsala s vládou loni v listopadu mírovou dohodu. Kolem 10.000 bojovníků FARC následně složilo zbraně a přeměnilo se v politickou stranu. Mnozí také dostali amnestii a stát jim ve zvláštních zónách pomáhá v zapojení do civilního života.

Kolumbijské úřady odhadují, že do země přišlo v uplynulém roce a půl přibližně 450.000 Venezuelanů. Jsou mezi nimi i prominentní osobnosti jako bývalý starosta Caracasu a jeden z hlavních opozičních vůdců Antonio Ledezma.

Venezuelský režim autoritativního socialistického prezidenta Nicoláse Madura čelí opakovaným masovým protestům, při kterých jen letos zahynulo přes 140 lidí. Hospodářství Venezuely je již několik let v recesi, zemi trápí hyperinflace, nedostatek potravin a léků i rostoucí kriminalita.

Témata:  Kolumbie Venezuela FARC

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.