reklama

Největší ponorky světa nebyly postavené v amerických loděnicích, ale v těch sovětských. Tito "žraloci", jak jsou ponorky pojmenovány, dokážou zničit až 200 nepřátelských cílů. Jaderné hlavice ponorek jsou šestkrát silnější než bomba, která vybuchla nad Hirošimou. Bez pochyby tak jde o jedny z nejsmrtonosnějších zbraní, které kdy člověk vytvořil.

Třída ponorek Akula, nebo také Projekt 941, byly postaveny primárně za účelem zastrašení nepřítele. Americké námořnictvo totiž disponovalo ponorkami typu Ohio, které byly dlouhé 170 metrů a v jejich středu čekalo na svoji 192 jaderných hlavic.

Sovětské námořnictvo chtělo mít ponorku, která by na hrozbu těch amerických odpovědělo. A tak postavilo ještě větší, navrženou tak, aby mohla bránit své cíle blízko sovětským hranicím a aby jí neublížily velké kusy ledu v Severním ledovém oceánu.

Design ponorky také zaručil to, že plavidlo mohlo zaútočit v případě potřeby na Spojené státy ze své arktické bašty. Jeden typ balistických torpéd měl totiž dolet přes 8000 kilometrů, což Sovětům umožňovalo zamířit jakýkoli cíl na území USA.

Ke stavbám takových zbraní docházelo především kvůli závodění. Dohnat toho druhého, nejlépe ho i předstihnout. Proto byly Akuly postaveny tak, aby měřily 171 metrů, jen o metr více než americké ponorky Ohio. Šířka Akuly byla téměř dvakrát větší (23 metrů) než u amerických typů. Dohromady to dávalo váhu 48 tisíc tun, čímž Sověti překonali Američany o polovinu.

Původně byla naplánována stavba osmi Akul, došlo však pouze na šest. Po konci Studené války zůstala v provozu jen jedna z nich - Dmitrij Donskoj. Donskoj sloužil jako zkušební ponorka pro vývoj nové rakety 3M14 Bulava. Vývoj Bulavy byl dlouhý a obtížný, nyní se však zdá, že je dokončený a Bulava bude poprvé vyzkoušena.

Tato obrovská ponorka by nejspíš nikdy nepřišla do povědomí, nebýt bestselleru Toma Clancyho Hon na ponorku. V této knize se pokouší skupina sovětských vojáků emigrovat do USA. Ponorka, kterou Clancy nazval "Rudý říjen" a která je pro Američany hrozbou, vzešla z konceptu sovětských ponorek typu Akula.

Dnes už sice aktivně slouží ruskému námořnictvu jediná ponorka Akula. Avšak i po tolika letech by stále mohla hlasitě promluvit v případném válečném konfliktu.