Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Masakr v mešitě: Ozbrojenci odpálili nálož, pak stříleli z terénních aut. Zabili nejméně 235 lidí

Muslimové, islám
Muslimové, islám
Foto: Pixabay

Káhira - Dnešní útok radikálů na mešitu na severu Sinajského poloostrova si vyžádal nejméně 235 mrtvých a přes 130 zraněných. Jde o nejbrutálnější útok na egyptské civilisty. Mešita byla napadena v době poledních modliteb. K akci se zatím žádná skupina nepřihlásila. V regionu je vyhlášena pohotovost.

Podle policie útočníci mířili na mešitu v Bir al-Abdu, vzdáleném asi 40 kilometrů západně od Aríše, který je střediskem provincie Severní Sinaj. Přijeli k ní ve čtyřech terénních autech, nejdříve odpálili nálož a pak vešli dovnitř a začali střílet na účastníky poledních modliteb. Pak zapálili automobil před mešitou a oblast obklíčili, aby zabránili přístupu záchranářů a zdravotníků.

Podle svědků incidentu se v mešitě často modlili vyznavači súfismu, což je mystická, tolerantní forma islámu, kterou islamističtí radikálové označují za rouhačství. Muž, který žije blízko místa útoku, řekl listu The Guardian, že se k mešitě rozběhl poté, co slyšel výbuch. Před mešitou pak viděl těla zabalená do bílé látky. Podle jiných svědků radikálové stříleli i na dav, který se snažil z mešity uprchnout, a také na přijíždějící sanitky.

Prezident Abdal Fattáh Sísí se má co nejdříve sejít se zástupci bezpečnostních sil a má s nimi jednat o dalších krocích. Země vyhlásila třídenní smutek. Na letišti v Káhiře platí zpřísněná bezpečnostní opatření, v hale přibylo vojáků a policistů, na příjezdech k letišti se provádějí kontroly aut.

Na celém Sinajském poloostrově byla vyhlášena pohotovost a uzavřena je silnice spojující egyptský Aríš s Rafáhem na hranici palestinského Pásma Gazy.

Napětí na Sinaji se znásobilo po sesazení prezidenta Muhammada Mursího v roce 2013. Mursí byl do úřadu zvolen za Muslimské bratrstvo, které v době své vlády prosazovalo posílení islámu ve společnosti. Nová vláda je ale zakázala a Mursí si odpykává vysoký trest ve vězení. Terčem útoků na Sinaji bývají zřídka civilisté, většinou jsou to vojáci a policisté.

Výběr největších teroristických útoků v Egyptě

31. října 2015 - Na Sinajském poloostrově se po startu zřítilo charterové letadlo Airbus A321 ruské společnosti Kogalymavia s 224 lidmi na palubě, nikdo nepřežil; příčinou byla nejspíš bomba v letadle, k útoku se přihlásil Islámský stát (IS).

23. července 2005 - Při teroristickém útoku v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch na Sinajském poloostrově zahynul třiadvacetiletý český student z Ústí nad Labem, který pracoval jako delegát cestovní kanceláře. Tři pumové útoky, namířené na hotely a tržiště, si celkem vyžádaly 88 mrtvých a na 200 zraněných (i mezi nimi byl Čech). Mezi oběťmi bylo vedle většiny Egypťanů i osm Britů, pět Italů, pět Turků a Američanka.

17. listopadu 1997 - Ozbrojené komando povraždilo u vchodu do Chrámu královny Hatšepsut v Údolí králů poblíž jihoegyptského Luxoru 62 lidí. Většinu obětí tvořili zahraniční turisté. K teroristickému útoku se přihlásila zakázaná militantní muslimská fundamentalistická organizace Islámské seskupení (Gamá al-Islamíja), která je od roku 2006 součástí světové teroristické sítě Al-Káida. Při útoku zahynuli také čtyři Egypťané z řad policistů a zaměstnanců chrámu.

Témata:  útok na mešitu na Sinaji Egypt muslimové teroristické útoky v Egyptě

Související

Aktuálně se děje

5. června 2025 15:22

Meghan si připomněla narození dcery. Jak vyvolávala její příchod na svět?

Návrat vévodkyně Meghan na sociální sítě znamená i to, že s ní a princem Harrym mohou lidé daleko lépe slavit narozeniny jejich potomků. Ve středu měla čtvrté narozeniny jejich dcera Lilibet. Meghan si to připomněla po svém. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

36 let od masakru na Náměstí nebeského klidu. Čína šíří svá chapadla po celém světě

Čínský režim 36 let po masakru na Náměstí nebeského klidu stále bezostyšně ignoruje odpovědnost za zločiny proti lidskosti a tvrdě potlačuje svobodu projevu. Místo vyrovnání se s vlastní minulostí rozprostírá své chapadla ekonomického a politického vlivu do celého světa. Pod rouškou investic a půjček uvádí státy do chudoby. Export autoritářských praktik je varovným signálem pro všechny demokracie – a nejen pro ně. Obětním beránkem čínského vlivu se stává už i Rusko.