Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Masakr v mešitě: Ozbrojenci odpálili nálož, pak stříleli z terénních aut. Zabili nejméně 235 lidí

Muslimové, islám
Muslimové, islám
Foto: Pixabay

Káhira - Dnešní útok radikálů na mešitu na severu Sinajského poloostrova si vyžádal nejméně 235 mrtvých a přes 130 zraněných. Jde o nejbrutálnější útok na egyptské civilisty. Mešita byla napadena v době poledních modliteb. K akci se zatím žádná skupina nepřihlásila. V regionu je vyhlášena pohotovost.

Podle policie útočníci mířili na mešitu v Bir al-Abdu, vzdáleném asi 40 kilometrů západně od Aríše, který je střediskem provincie Severní Sinaj. Přijeli k ní ve čtyřech terénních autech, nejdříve odpálili nálož a pak vešli dovnitř a začali střílet na účastníky poledních modliteb. Pak zapálili automobil před mešitou a oblast obklíčili, aby zabránili přístupu záchranářů a zdravotníků.

Podle svědků incidentu se v mešitě často modlili vyznavači súfismu, což je mystická, tolerantní forma islámu, kterou islamističtí radikálové označují za rouhačství. Muž, který žije blízko místa útoku, řekl listu The Guardian, že se k mešitě rozběhl poté, co slyšel výbuch. Před mešitou pak viděl těla zabalená do bílé látky. Podle jiných svědků radikálové stříleli i na dav, který se snažil z mešity uprchnout, a také na přijíždějící sanitky.

Prezident Abdal Fattáh Sísí se má co nejdříve sejít se zástupci bezpečnostních sil a má s nimi jednat o dalších krocích. Země vyhlásila třídenní smutek. Na letišti v Káhiře platí zpřísněná bezpečnostní opatření, v hale přibylo vojáků a policistů, na příjezdech k letišti se provádějí kontroly aut.

Na celém Sinajském poloostrově byla vyhlášena pohotovost a uzavřena je silnice spojující egyptský Aríš s Rafáhem na hranici palestinského Pásma Gazy.

Napětí na Sinaji se znásobilo po sesazení prezidenta Muhammada Mursího v roce 2013. Mursí byl do úřadu zvolen za Muslimské bratrstvo, které v době své vlády prosazovalo posílení islámu ve společnosti. Nová vláda je ale zakázala a Mursí si odpykává vysoký trest ve vězení. Terčem útoků na Sinaji bývají zřídka civilisté, většinou jsou to vojáci a policisté.

Výběr největších teroristických útoků v Egyptě

31. října 2015 - Na Sinajském poloostrově se po startu zřítilo charterové letadlo Airbus A321 ruské společnosti Kogalymavia s 224 lidmi na palubě, nikdo nepřežil; příčinou byla nejspíš bomba v letadle, k útoku se přihlásil Islámský stát (IS).

23. července 2005 - Při teroristickém útoku v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch na Sinajském poloostrově zahynul třiadvacetiletý český student z Ústí nad Labem, který pracoval jako delegát cestovní kanceláře. Tři pumové útoky, namířené na hotely a tržiště, si celkem vyžádaly 88 mrtvých a na 200 zraněných (i mezi nimi byl Čech). Mezi oběťmi bylo vedle většiny Egypťanů i osm Britů, pět Italů, pět Turků a Američanka.

17. listopadu 1997 - Ozbrojené komando povraždilo u vchodu do Chrámu královny Hatšepsut v Údolí králů poblíž jihoegyptského Luxoru 62 lidí. Většinu obětí tvořili zahraniční turisté. K teroristickému útoku se přihlásila zakázaná militantní muslimská fundamentalistická organizace Islámské seskupení (Gamá al-Islamíja), která je od roku 2006 součástí světové teroristické sítě Al-Káida. Při útoku zahynuli také čtyři Egypťané z řad policistů a zaměstnanců chrámu.

Témata:  útok na mešitu na Sinaji Egypt muslimové teroristické útoky v Egyptě

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.