Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Koho se Němci nejvíce bojí? Odpověď Vás možná překvapí

Německá vlajka
Německá vlajka
Foto: Pixabay

Berlín - Podle výroků politiků, generálů, vojenských analytiků a zpráv médií se zdá, že celá západní Evropa neřeší nic jiného než hrozbu Ruska a Severní Koreu. Nezisková organice Koerber Foundation zjistila, že Němci se mnohem více obávají amerického vedení.

Nepřekvapivě, největší procento respondentů (26%) se obává schopnosti Německa zvládnout příliv uprchlíků. Po uprchlících největší nejistotu vzbuzuje v Němcích Donald Trump (19%), následován Tureckem (17%), KLDR (10%) a Ruskem (8%).

V říjnovém průzkumu 56% z 1 005 Němců ve volebním věku popsalo vztah Německa a USA jako špatný nebo velmi špatný. Znepokojilo je Trumpovo rozhodnutí odejít od Pařížské dohody i jaderné dohody s Íránem a jeho slova o tom, že by Německo dluží USA za NATO. Kancléřka Angela Merkelová následně řekla, že Německo nemůže více spoléhat na USA a že Evropa musí vzít osud do svých rukou.

V průzkumu se nicméně ukázalo, že respondenti jsou skeptičtí ohledně toho, že by se Německo mělo více angažovat v mezinárodních krizích. 52% jich uvedlo, že by země měla pokračovat v poválečné politice zdrženlivosti. To může odrážet skutečnost, že ani Merkelová, ani její hlavní vyzývatelé v nedávné volební kampani nemluvili příliš o tom, jak by Německo mělo reagovat na výzvy, které představuje Trumpova vláda a Brexit.

Témata:  Donald Trump,  Německo,  uprchlíci,  Rusko,  Severní Korea

Aktuálně se děje

28. září 2026 10:16

27. září 2026 17:54

Osud jí nepřál. Gabriela Partyšová chtěla velkou rodinu, přála si tři děti

Moderátorka Gabriela Partyšová prožívá spokojené období plné pracovního nasazení i rodinné pohody. Po létem nabitém cestováním se opět naplno vrátila ke svým profesním povinnostem. Známá tvář televizní obrazovky se v soukromí těší z partnerství s Igorem Faitem. Velkou radost jí dělá také syn Kristián, který s ní i přes dospívání stále rád tráví svůj volný čas.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.