Jak velkou finanční zátěž představují uprchlíci? Známe odpovědi na nejčastější otázky

Tak například mezi nejčastěji pokládanými otázkami patří, kolik uprchlíků v Evropě vlastně je. Odpověď není snadná, protože neexistují přesná data ohledně toho, kolik se jich dostalo nelegálně doopravdy. Evidujeme pouze žádosti o azyl, někteří migranti ji však podávají ve více zemích současně, aby se "pojistili" proti tomu, kdyby je jedna země nechtěla přijmout.

Nejvíce azylových žádostí dostává Německo. Podle údajů Frontex se má za to, že v roce 2015 přišlo do Evropě 1,83 milionů uprchlíků, minimálně polovina mířila právě do Německa, které zůstává nejžádanější destinací pro běžence. Současná krize však není první, v letech 1990-1992 uteklo do Německa přibližně 900 tisíc lidí z Jugoslávie.

Méně než polovina žádostí (48 procent) o azyl je pak vyřízená klidně, největší šanci mají lidé ze Sýrie, Iráku nebo Eritree. Na druhou stranu evropská deportace trvá nesmírně dlouho, takže i druhá polovina nepřijatých uprchlíků domů nepůjde. Z celosvětového hlediska není cca dva miliony uprchlíků v Evropě zas tak zásadní, každoročně je na útěku přibližně 60 milionů lidí, kteří naleznou útočiště hned za hranicemi.

Další častou otázkou je, zda se jedná o ekonomické migranty. Německo, které se podotýká s největším náporem zájemců o azyl, oficiálně neuznává chudobu jako důvod k poskytnutí azylu, stejně tak zatím neuznává ani uprchlíky před klimatickými změnami. Většina azylových žádostí přišla od občanů ze zemí, kde dochází k občanské nebo jiné válce, nejčastěji tedy Sýrie, Irák nebo Afghánistán.

A kolik vlastně státy musí vydávat peněz na uprchlíky? Jen Německo za minulý rok muselo vydat ze svého rozpočtu 16 miliard eur na uprchlících. Ačkoliv se to zdá jako ohromné číslo, jedná se zhruba 0,5 procent HDP. V žádném případě tak na uprchlíky nejde víc peněz, než na sociální zabezpečení občanů Německa. Větším problémem je jejich integrace do trhu práce. Kromě jazykové bariéry je nejčastější překážkou také vzdělání. Zatímco většina Syřanů dosáhla alespoň středoškolského vzdělání, Afghánci často neodchodili ani základní školu, ukázal průzkum.

A ta nejzásadnější otázka je, zda se uprchlíci vrátí někdy domů. Průzkum z roku 2015 ukázal, že až 85 procent uprchlíků chce zůstat v Evropě na dobu neurčitou, nejčastěji Iráčané a Afghánci, zatímco Syřané jsou otevřenější k tomu, že by se do rodné země po čase vrátili. Čím déle však v Evropě zůstanou, vyrostou jim děti, které začnou chodit do školy, tím méně je pravděpodobné, že by Evropu skutečně opustili.

Témata:  uprchlíci,  EU,  Evropa