Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bývalý prezident Fischer prozradil, co bude stěžejním úkolem Van der Bellena

Heinz Fischer, rakouský spolkový prezident
Heinz Fischer, rakouský spolkový prezident
Foto: bmlv.gv.at

Vídeň - Nejdůležitějším úkolem příštího rakouského prezidenta Alexandera Van der Bellena bude překonat rozdělení společnosti, je přesvědčen odcházející prezident Heinz Fischer.

Nový prezident by se měl stát hlavou státu pro všechny Rakušany, poznamenal dnes také Fischer po oznámení výsledků prezidentských voleb, které rakouskou společnost výrazně rozdělily.

Van der Bellen kandidující za Zelené hlasování nakonec vyhrál, když o pouhých 0,6 procentního bodu porazil kandidáta Svobodné strany Rakouska Norberta Hofera.

Fischer, který je v úřadu už druhé funkční období, vpodvečer v krátkém vyjádření pro média uvedl, že volební klání sledoval stejně jako všichni Rakušané s velkým zájmem. Své zemi poblahopřál ke zvolení prezidenta v korektním a napínavém souboji.

Vyjádřil také přesvědčení, že Van der Bellen, který bude prvním politikem za stranu Zelených ve funkci, dokáže spojit Rakušany výrazně rozdělené volební kampaní. "Věřím, že Van der Bellen najde nejen dobrá slova, ale že také učiní správné kroky," podotkl Fischer.

Témata:  Heinz Fischer,  Alexander Van der Bellen

Aktuálně se děje

28. září 2026 10:16

27. září 2026 22:00

Před devíti lety vyšel z vězení. Co dnes dělá Jiří Kajínek?

Pětašedesátiletý Jiří Kajínek se již více než dva roky těší ze spokojeného manželství s psycholožkou Magdou Gubovou. Dvojice se zná dlouhá léta a jejich vztah prošel náročnou zkouškou v době, kdy si odpykával trest ve vězení. Jeho tehdejší partnerka při něm pevně stála i v obdobích, kdy nebylo vůbec jisté, zda se ještě někdy dostane na svobodu. Kajínek opustil brány věznice díky milosti udělené tehdejším prezidentem Milošem Zemanem a své soukromí a fungování domácnosti přiblížil na tiskové konferenci k organizaci G MMA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.