reklama

Srbský prezident Aleksandar Vučić, který svolal naléhavé zasedání bezpečnostní rady státu, vyzval mezinárodní misi v Kosovu, aby do vyšetřování "teroristického činu" zapojila i Srbsko. Vraždu Ivanoviče rozhodně odsoudili i prezident a premiér Kosova Hashim Thaçi a Ramush Haradinaj. Oba hned varovali před zneužitím tohoto zločinu k "politickým cílům". S odsouzením se připojila i Evropská komise a představitelé mise OBSE v Kosovu.

Z Bruselu se vrátila srbská delegace, která měla pokračovat v jednáních s kosovskými představiteli o normalizaci vztahů. Šéf delegace Marko Djurić označil vraždu 64letého Ivanoviče za teroristický čin, jehož cílem bylo vyvolat chaos a střet na severu Kosova.

Ivanović byl zasažen do hrudi pěti projektily. Zranění byla tak vážná, že snaha lékařů o jeho záchranu, která trvala zhruba tři čtvrtě hodiny, byla marná. Prokurátor Shyqyri Syla sdělil, že se střílelo před kanceláří Ivanovičova hnutí z auta Opel Astra, které útočníci posléze zapálili.

Pachateli mohli být albánští nacionalisté, ale mohlo jít rovněž o likvidaci nepohodlného politika srbským zločineckým podsvětím. "Lidé se nebojí Albánců, nýbrž Srbů, násilníků a kriminálníků, kteří jezdí v džípech bez poznávací značky. Drogy se prodávají na každém rohu. Bylo to i dříve, ale ne v takové míře, tito lidé se nechovali tak arogantně jako nyní," řekl Ivanović například v rozhovoru poskytnutém týdeníku Vreme.

Soudní senát justiční a policejní mise Evropské unie v Kosovu (EULEX) před dvěma roky Ivanoviče odsoudil k devítiletému vězení. Uznal ho vinným, že 14. dubna 1999 v Kosovské Mitrovici podnítil příslušníky srbské polovojenské jednotky k zabití čtyř albánských civilistů.

O rok později ale kosovský odvolací soud rozsudek zrušil a nařídil nový proces. Dospěl k závěru, že nebylo možné s jistotou potvrdit, že si Ivanović byl vědom válečných zločinů, ani že by je organizoval či nařizoval.

V etnicky rozdělené Kosovské Mitrovici, kde trvá napětí od konce válečného konfliktu z konce 90. let, byl Ivanović považován za umírněného politika, poznamenala agentura AFP. Byl jedním z mála kosovskosrbských představitelů, který uměl albánsky. Důrazně kritizoval politiku Bělehradu vůči Kosovu, a přestože odmítal nezávislost Kosova rozhodněji než leckterý politik v Srbsku, zdál se být vstřícnější dialogu s prištinskými úřady.