Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Při tureckých náletech v Afrínu zahynulo devět lidí, civilisté prchají do úkrytů

Turecká armáda (Turkish Army)
Turecká armáda (Turkish Army)
Foto: tsk.tr

Ankara - Při dnešních náletech tureckých sil v severosyrském Afrínu zahynulo šest civilistů a tři bojovníci, uvedl mluvčí kurdských milic YPG Birusk Hasaka. 13 dalších civilistů utrpělo zranění. Ankara tvrdí, že útočila pouze na teroristy.

YPG, které jsou ozbrojenou složkou syrské kurdské Strany demokratické unie (PYD), se podílely na boji proti islámským radikálům a mají za sebou podporu koalice, jíž velí Spojené státy. Turecko ale jak milice, tak PYD považuje za odnož turecké Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara označuje za teroristickou organizaci.

Kurdské milice dnes také označily postup Ankary za "agresivní válku proti našim lidem v Afrínu". Terčem náletů se podle nich staly čtvrtě, kde žijí civilisté. Místní se opevnili ve svých domovech nebo se schovali do úkrytů.

"Porazíme tuto agresi, jako jsme porazili jiné podobné útoky proti našim vesnicím a městům," uvedly milice. Vyzvaly zároveň muže a ženy na severu Sýrie, aby se k nim připojili a pomohli jim Afrín ochránit.

Turecká diplomacie uvedla, že o dění v Afrínu informovala všechny důležité hráče v Sýrii a syrské vládě zaslala písemné vyjádření. Damašek nicméně prohlásil, že ho Ankara o vojenské operaci neinformovala.

V reakci na dění v Afrínu vyzvala ve společném prohlášení skupina prominentních akademiků lídry Ruska, Spojených států a Íránu, aby Turecku v útocích na YPG zabránili. Tureckou ofenzivu v Afrínu akademici označili za "evidentní projev agrese v regionu, kde je mír a jehož řízení následuje demokratické principy". Spojené státy mají morální povinnost postavit se za kurdský lid, který výrazně pomohl v boji proti IS, pokračovali akademici. Prohlášení podepsal například politický aktivista a spisovatel Noam Chomsky.

Témata:  Sýrie Turecká armáda Turecko

Související

Aktuálně se děje

12:55

Kolik to stálo? Král Karel III. a dvě miliardy utracené po smrti Alžběty II.

Když v září 2022 zemřela všemi milovaná královna Alžběta II., tak v Británii nezavládlo bezvládí. Trůnu se ujal její syn Charles pod panovnickým jménem Karel III. Na oficiální korunovaci si však musel počkat až do května 2023. Stejně jako si britští daňoví poplatníci museli do těchto dní počkat na účet za korunovaci. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy