Turecké síly se dostaly až do syrského Afrínu, Kurdové je vytlačili

Turecko má podle nejnovějšího sdělení premiéra v plánu v Afrínu vytvořit 30kilometrovou bezpečnostní zónu.

Ankara v severosyrské oblasti Afrín zahájila operaci Olivová ratolest namířenou proti ozbrojencům z turecké Strany kurdských pracujících (PKK), syrským kurdským milicím a bojovníkům Islámského státu (IS) v sobotu. Podle milic YPG, které jsou ozbrojenou složkou syrské kurdské Strany demokratické unie (PYD), turecké letouny v sobotu zasáhly město Afrín a několik dalších vesnic. Zahynulo šest civilistů a tři bojovníci a dalších 13 civilistů utrpělo zranění.

Ankara operaci brání s tím, že letectvo zasáhlo 95 procent cílů a že útočila pouze na teroristy a zasaženo bylo 153 cílů. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu uvedl, že Turecko o vývoji v Afrínu informovalo veškeré hráče zapojené do dění v Sýrii. Syrská vláda se nicméně proti tomuto prohlášení ohradila s tím, že ji Ankara o vojenské operaci neinformovala.

Postup Ankary tak v syrské občanské válce otevřel novou frontu a zdůraznil rozpory mezi Tureckem a Spojenými státy - členy Severoatlantické aliance. Arabsko-kurdské milice varovaly, že operace posílí teroristickou organizaci Islámský stát (IS).

K dění v oblasti se vyjádřil i Franc Klincevič, první místopředseda branného výboru ruské Rady federace, tedy horní parlamentní komory. Moskva bude podle něj v OSN požadovat, aby Turecko akci zastavilo. "Není to jen Sýrie, kdo bude požadovat zastavení té operace. Rusko její požadavek podpoří a poskytne Sýrii diplomatickou pomoc," řekl Klincevič agentuře RIA Novosti. Ruské ministerstvo obrany rovněž oznámilo, že z oblasti Afrínu, který se stal terčem vojenského zásahu, stáhlo své vojenské pozorovatele.

V reakci na dění v Afrínu vyzvala ve společném prohlášení skupina prominentních akademiků lídry Ruska, Spojených států a Íránu, aby Turecku v útocích na YPG zabránili.

Témata:  Turecká armáda,  Sýrie,  Turecko