Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kommersant: V turecké operaci v Sýrii mají prsty Rusové

Turecká armáda (Turkish Army)
Turecká armáda (Turkish Army)
Foto: tsk.tr

Ankara/Moskva - Turecká armáda svým vpádem na sever Sýrie může způsobit vážnou krizi v oblasti. Tak to alespoň vidí ruský deník Kommersant. Ten píše o tom, že turecká vojska jsou sice schopna dokončit operaci v Sýrii za několik dní, zároveň ale riskují to, že konflikt přeroste v dlouhodobý. Navíc jsou ohroženy turecko-americké vztahy, jelikož Spojené státy podporují právě ty Kurdy, na které Turecko útočí.

Oznámení z oficiálních míst o útoku na sever Sýrie přišlo z úst prezidenta Recepa Tyyipa Erdoğana v sobotu, kdy promluvil o tom, že "Protiteroristická operace v Afrinu prakticky začala. Ruský deník lakonicky konstatuje, že prezident tím pádem splnil svůj týden starý slib o tom, jak Kurdům "urve hlavy".

Turecká generalita je přesvědčena o tom, že akce nepotrvá dlouho. Zároveň ministr zahraničí Turecka Mevlüt Çavuşoglu ujistil, že "informace o akci dostává jak syrská vláda, tak OSN".

"Hrubé turecké napadení města Afrin nelze oddělit od politiky, kterou plánovalo Turecko od prvního dne syrské krize," nenechal si nic líbit v reakci syrský prezident Bašár Asad.

Ruský deník mimo jiné píše o tom, že jsou známy první oběti. Podle velitele kurdských jednotek v Afrinu zahynulo již 18 lidí, většina z nich byla z řad civilního obyvatelstva.

Kommersant píše rovněž o tom, že Bašár Asad nebude v tomto případě na "své lodi sám". S kritikou tureckého postupu se přihlásily první státy, jako například Egypt nebo Francie. Ta se pokoušela navíc navrhnout výjimečné zasedání Rady bezpečnosti OSN, setkala se však s tvrdou kritikou Ankary, která Francii označila za "spojence teroristů".

Deník nezapomíná připomenout to, že reakce Moskvy byla velmi zdrženlivou. Ta se nijak nepouštěla do kritiky Turecka, se kterým začíná mít dobré vztahy, jen vyjádřila "znepokojení" a vyzvala obě strany, aby "se uklidnily".

Takovou reakci si vysvětluje velmi zajímavě Kirill Semjonov, šéf Centru pro studium islámu. Podle něj do celé akce může být Rusko zapletené. "Turecká operace v Afrinu se mohla odehrát výlučně a jen s vědomím Ruska. Turci totiž museli mít jistotu, že budou mít volný vzdušný prostor, jinak by mohlo dojít ke konfliktu.

Moskva neměla žádné povinnosti vůči Kurdům. To, že Rusové umístili svá vojenská zařízení kolem města Afrin, bylo jen kvůli další komunikaci s tureckou stranou," vysvětluje Semjonov.

"Za Kurdy stojí Spojené státy. Pro prezidenta Erdoğana je naopak nejdůležitější operace proti Kurdům. Tato situace navíc nastává v době, kdy vztahy Turecka se Západem nejsou nejlepší. V této chvíli může Rusko provést výhodný obchod - vymění Afrin za utužování vztahů s Tureckem, které se může náramně hodit," soudí ředitel Centra pro analýzy strategie a technologií Ruslan Puchov.

Kvůli těmto důvodům bychom se měli, alespoň podle deníku, ptát především Ruska, co se to děje u turecko-syrských hranic. Kvůli tomu už, jak píše agentura Lenta, obvinili Kurdové Rusy ze zrady.

Témata:  Turecko Turecká armáda Sýrie

Související

Aktuálně se děje

12:55

Kolik to stálo? Král Karel III. a dvě miliardy utracené po smrti Alžběty II.

Když v září 2022 zemřela všemi milovaná královna Alžběta II., tak v Británii nezavládlo bezvládí. Trůnu se ujal její syn Charles pod panovnickým jménem Karel III. Na oficiální korunovaci si však musel počkat až do května 2023. Stejně jako si britští daňoví poplatníci museli do těchto dní počkat na účet za korunovaci. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy