reklama
Malí Číňánci tančí hip hop, aby měli více odvahy - anotační obrázek
Malí Číňánci tančí hip hop, aby měli více odvahy

Během své neslavné kariéry spáchal předchůdce všech grázlů, který přes pozdější pověstí rozhodně nebyl lupičem jánošíkovského druhu, dvě stovky těžkých zločinů a léta unikal spravedlnosti.

"Odsouzenec požádal, aby chvíli počkali. Mysleli, že chce ještě něco říci, ale on se jenom s trpkým úsměvem, vyjadřujícím zároveň údiv a opovržení, rozhlédl po šedesátitisícovém davu Vídeňanů a ze rtů mu zvolna sklouzlo: 'Ježíši, to je lidí!' Hned poté se pod tíhou jeho těla napjal provaz s oprátkou," popsal o století později Egon Ervín Kisch poslední chvíle vysokého šedookého Grasela, který ono studeného lednového dne vystoupal k šibenici jako poslední z trojice odsouzenců.

Pro šibenici rodák z Nových Syrovicí u Moravských Budějovic, který zemřel katovou rukou krátce před 29. narozeninami, rostl vlastně odmala. Už rod, ze kterého Johann Georg Grasel (někdy se užívá i podoba Jan Jiří Grázl) vzešel, byl pěkně vykutálený a proslulý krádežemi a jinými přestupky, za něž také mnozí jeho členové strávili roky ve věznicích, mimo jiné i na proslulém brněnském Špilberku. A Johann Georg, jehož otec Thomas působil jako obecní ras, pokračoval v tradici.

Za mřížemi skončil mladík, jehož matka byla podle některých zdrojů žebračka a podle jiných prostitutka (a podle dalších vlastně obojí), už v devíti letech za krádeže, rozhodně ho to ale nenapravilo. Číst a psát se sice nenaučil, hovořil ovšem německy i česky, měl výtečnou paměť a navíc mu to myslelo, tedy tím správným způsobem pro loupežníka.

Akční rádius Graselovy bandy byl na tehdejší dobu úctyhodný, loupila kdekoli od Dolních Rakous až po jižní Čechy a Moravu. Grasel a jeho společníci měli na svědomí zejména krádeže, vloupání a loupeže, nejméně dvakrát se ale dopustili i vraždy. Jejich oběťmi byli drobní řemeslníci, kupci, mlynáři a sedláci. Někdy se sice říká, že známý lupič bohatým bral a chudým dával, ve skutečnosti se ovšem jednalo o nevypočitatelného lotra, který myslel hlavně na svou kapsu.

Dnes už je těžké říci, co z historek o Graselovi je pravda a co výmysl, říká se třeba, že rád hazardoval. Nikoliv ovšem v kartách či kostkách, ale svými zbojnickými kousky. Nakonec se mu stala osudnou slabost pro ženy a také odměna 4000 zlatých, kterou na jeho hlavu vypsal policejní ředitel Franz von Sieber.

"Jestliže nakonec přece jen bylo Rakousko zachráněno, vděčí za to agentu provokatérovi," napsal s notnou dávkou ironie Kisch o akci, za kterou stál policejní špicl David Mayer a ve které Grasel doplatil na inscenované osvobození jeho milé Terezie z vězení. Místo toho skončil sám v řetězech - a z pobudy Mayera se stal hospodský ve Slavonicích.

Dnes jsou sice Graselovy činy obestřeny určitou romantikou, avšak z dobových pramenů vyplývá, že zcela zbaběle útočil na lidi bezbranné, staré či vdovy, které mnohdy krutým způsobem mučil, aby vydali svůj majetek.

0 komentářů Napište svůj názor

reklama