Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Migrace bude dál problém, musíme zastavit emoce, varuje Tusk

Donald Tusk
Donald Tusk
Foto: European Union

Vídeň – Do Vídně dnes zavítal předseda Evropské rady Donald Tusk. Při té příležitosti prohlásil, zvládání migračního proudu do Evropy bude výzvou na mnoho příštích let. 

Rakouský kancléř Sebastian Kurz po setkání s Tuskem oznámil, že Rakousko, jehož země bude v druhé polovině roku předsedat EU, bude v 20. září hostit summit věnovaný právě migraci. Vídeňská schůzka se podle něj zaměří na „boj proti ilegální migraci".

Tusk řekl, že s Kurzem mají na téma migrace „podobné názory". Podle šéfa unijních summitů „migrace zůstane výzvou po mnoho příštích let, a proto potřebujeme najít řešení, které zajistí, že EU může společně s národními státy zvládnout budoucí migrační proudy dostatečně a bez vytváření rozporů".

Přispět k tomu musí všechny evropské země, zdůraznil Tusk. Především je podle něj třeba zastavit „destruktivní emoce" kolem tématu přerozdělování migrantů, protože „nadále přiživují populismus a rozdělují Evropu".

Rakouská nová vládní koalice, kterou tvoří kancléřovi lidovci (ÖVP) společně s protiimigračními svobodnými (FPÖ), si vytyčila jako jednu ze svých priorit zabránit opakování chaotické situace z roku 2015, kdy do Rakouska přes Balkán hromadně proudili uprchlíci a migranti.

Postoj Vídně se v poslední době přiblížil k názorům zemí visegrádské skupiny (V4) v oblasti migrační politiky. Kurz na konci ledna prohlásil, že souhlasí s názorem V4, že povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků jsou neúčinné. Rakousko i Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko kladou důraz na silnější ochranu vnějších hranic EU.

Témata:  Donald Tusk EU uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.