Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin poděkoval voličům za podporu. Čeká nás další úspěch, musíme udržet jednotu, prohlásil

Vladimir Putin, ruský prezident
Vladimir Putin, ruský prezident
Foto: kremlin.ru

Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin (65) dnes večer na mítinku v Moskvě poděkoval za podporu. Ve volbách jasně porazil svých sedm vyzyvatelů. Podle předběžných výsledků mu odevzdalo hlas kolem 75 procent voličů. Hlavou státu bude do roku 2024.

Ve velké podpoře, které se mu od voličů dostalo, je patrné uznání všeho, čeho bylo ve "velmi složitých podmínkách" v minulosti dosaženo, řekl Putin v krátkém projevu. 

"Jste náš tým a já jsem členem vašeho týmu. Všichni, kdo dnes hlasovali, jsou členy našeho všenárodního týmu," prohlásil ruský vůdce. "Čeká nás další úspěch, musíme udržet jednotu," řekl a přítomné strhl ke skandování "Rusko, Rusko".

Prezidentské volby se v Rusku konaly v den čtvrtého výročí násilného připojení ukrajinského Krymu, které velká část Rusů považuje za hlavní dosavadní vrchol osmnáctileté Putinovy éry. Podle ruských komentátorů byl termín zvolen záměrně, aby mobilizoval občany k co největší volební účasti.

Putin zaznamenal letos zřejmě rekordní vítězství

První svobodné prezidentské volby v historii Ruska se konaly 12. června 1991; o zřízení prezidentské funkce rozhodl v dubnu téhož roku mimořádný Sjezd lidových poslanců RSFSR. Se ziskem 57,3 procenta zvítězil Boris Jelcin, na druhém místě se umístil bývalý svazový premiér Nikolaj Ryžkov s necelými 17 procenty hlasů a za ním šéf liberálních demokratů Vladimir Žirinovskij s necelými osmi procenty hlasů. Voleb se zúčastnilo šest kandidátů.

Od března 1990 do rozpadu Sovětského svazu v prosinci 1991 existovala současně funkce sovětského prezidenta. Prvním a zároveň posledním prezidentem SSSR byl "otec perestrojky" Michail Gorbačov, kterého do funkce - na rozdíl od Jelcina - zvolil Sjezd lidových poslanců.

Ve druhých volbách ruského prezidenta, které se konaly na přelomu června a července 1996, opět zvítězil Boris Jelcin. Ve druhém kole, které se konalo 3. července 1996, porazil se ziskem 53,7 procenta hlasu šéfa Komunistické strany Ruské federace (KPRF) Gennadije Zjuganova, kterého volilo 40,41 procenta voličů. O prezidentskou funkci usilovalo deset kandidátů.

Jelcin odstoupil 31. prosince 1999 a úřadujícím prezidentem se stal tehdejší premiér Vladimir Putin, který 26. března 2000 zvítězil hned v prvním kole voleb se ziskem 52,94 procenta hlasů. Druhý šéf komunistů Zjuganov dostal 29,21 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 11 kandidátů. Do funkce Putin nastoupil v květnu 2000.

Putin si vítězství zopakoval v dalších volbách, jejichž první kolo se konalo 14. března 2004. Tehdy získal rekordních 71,31 procenta hlasů, zatímco druhý Nikolaj Charitonov získal 13,69 procenta. Voleb se zúčastnilo šest kandidátů.

Jelikož Putin v dalších volbách podle ústavy již nemohl kandidovat, vybral si za svého nástupce Dmitrije Medveděva, který se stal vítězem dosud posledních voleb v roce 2008. Medvěděv zvítězil v prvním kole, které se konalo 2. března 2008, se ziskem 70,28 procenta hlasů. Pro šéfa komunistů Zjuganova na druhém místě hlasovalo 17,72 procenta voličů. Voleb se zúčastnili čtyři kandidáti.

V březnu 2012 Putin opět zvítězil v prvním kole prezidentských voleb se ziskem 63,6 procenta hlasů. Do voleb bylo zaregistrováno pět kandidátů, na druhém místě skončil opět šéf komunistů Zjuganov, pro kterého hlasovalo 17,18 procenta voličů. Volební účast činila 65,27 procenta. Prezident byl nově volen na šest let, protože v listopadu 2008 poslanci schválili prodloužení prezidentského mandátu ze čtyř na šest let a další změny v ústavě.

Putin dnes již počtvrté zvítězil v prezidentských volbách, opět v prvním kole. Získal po sečtení poloviny volebních lístků 75,01 procenta hlasů. Do voleb bylo zaregistrováno celkem osm kandidátů.

Témata:  Vladimír Putin Rusko

Související

Aktuálně se děje

17. září 2025 10:28

Drama ve slovenské vládě. Martina Šimkovičová skončila v nemocnici

Slovenskou ministryni kultury Martinu Šimkovičovou postihly blíže nespecifikované zdravotních problémů. Šimkovičová skončila v nemocnici, úřad o přesné povaze potíží mlží. Podle mluvčí už se stav ministryně zlepšil. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Karel III. a Donald Trump

Experti: Britská královská rodina je pro Trumpa symbolem, po kterém touží od dětství

Při ceremoniálním přivítání Donalda Trumpa na jeho historicky druhé státní návštěvě Velké Británie je jasně vidět, jak moc ho přitahuje královský ceremoniál. Už v dětství, když mu bylo šest let, sledoval s matkou v New Yorku v televizi korunovaci královny Alžběty. Jeho matka, která se narodila ve Skotsku, byla tímto obřadem a vším, co s ním souviselo, doslova uchvácena.